Antibiotika, rezistence, prevence infekce očima epidemioložky
Témata: 

Antibiotika jsou ohrožený poklad lidstva

O antibiotikách, rezistenci, předcházení infekcím v rozhovoru s epidemioložkou MUDr. Vilmou Benešovou.

Tisk
E-mail
Sdílejte
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Jeden z Murphyho zákonů říká: V nemocnici vás mohou uzdravit, ale jen za podmínky, že to přežijete. Právě takové podmínky každý den zajišťuje se svým kolektivem epidemioložka Vilma Benešová. Důležitou součástí její práce je zabránit šíření infekcí. Upozorňuje však, že se bakterie, které infekce způsobují, mohou  vyvinout do takového stavu, kdy na jejich léčbu budeme krátcí.

 

Jak vypadá práce epidemioložky?

Jsou dny, kdy to vypadá jako u hasičů. (smích) Ráno přijdete do kanceláře a říkáte si, jak si krásně uspořádáte dokumentaci, spisy. Navštívíte pracoviště, na kterých potřebujete provést hygienický audit a podobně. Jenže pak vám zazvoní telefon a zjistíte, že nemocnicí prošel infekční pacient a všechno je jinak. Musíte vše zabezpečit, zavést příslušná protiepidemická opatření. Ale to samozřejmě není standardní den.

 

A váš standardní den?

Práce epidemiologa by se dala shrnout do tři oblastí: kontrolní, sledovací, preventivní  a vzdělávací. Provádíme audity a kontroly na jednotlivých pracovištích, konzultujeme jednotlivé případy, děláme vstupní školení každého, kdo do nemocnice nastupuje, kdy se dozví základní informace od bezpečnosti práce přes kvalitu ve zdravotnictví až po hygienu. Učíme mediky ve 4. ročníku. Hodně důležitá je sledovací část, říkáme jí cizím slovem surveillance. Monitorujeme pro nás významné patogeny ve výsledcích přicházejících online z oddělení mikrobiologie. Přijímáme také hlášení z klinik. Současně sledujeme zprávy z klinik o těchto pacientech, jejich aktuální stav a řešíme je. Také velmi úzce spolupracujeme s orgány ochrany veřejného zdraví, s kolegy epidemiology.

 

Jak to probíhá?

Zjednodušeně : mikrobiolog uzavře diagnózu a pokud z ní plyne nebezpečí šíření infekce do okolí, podá nám hlášení. My případ vyhodnotíme, spojíme se s ošetřujícím personálem a zajistíme přesně na míru ušité protiepidemické postupy přímo na oddělení. Například pacienta izolujeme.

 

Plíživý problém

V současné době se antibiotika předepisují často na banální nemoci, což vede ke snížení jejich účinnosti. Může se stát, že se dostaneme o několik kroků zpět, kdy nebudeme nemoci moci léčit antibiotiky?

Máte pravdu. Antibiotika se skutečně obecně nadužívají. Vlastně si tak trochu pěstujeme bakteriální kmeny, které jsou rezistentní na celou řadu antibiotik. Je to velký medicínský problém.

 

Jakým způsobem vzniká rezistence?

Bakterie začínají produkovat enzymy, které molekuly antibiotik prostě rozštípají. Jako by to byly nůžky, které rozstříhají chemické vazby. Takže v důsledku se antibiotikum neuplatní. Největší hrozba je v tom, že si tuto vlastnost dokáží bakterie mezi sebou předávat a to nejenom v jednom kmeni, třeba stafylokok stafylokoku. Ale také mezi kmeny, stafylokok enterokoku. Bakterie tu jsou 4 miliardy let, za tu dobu se naučily přežívat, hledat vlastní síly k tomu, aby přežily podobné chemické ataky.

 

Nevyřeší takový problém prostě jiný druh antibiotik?

To je další problém, nepřicházejí nová antibiotika. Klinické zkoušky jsou stále komplikovanější, finančně náročnější  a trvají déle a déle. A rezistence může vzniknout dříve, než je antibiotikum uvedeno na trh anebo krátce po tom, co se začne užívat. Dříve to trvalo i desetiletí, než vznikla rezistence na některé typy antibiotik, to ale dnes neplatí. Farmaceutickým firmám se tak výzkum nevyplatí.

 

Nehrozí tak lidstvu třeba druhý černý mor?

Věříme že ne, ale začíná se hovořit o tzv. superbakteriích. To jsou takové bakterie, které vykazují velmi komplexní rezistenci. A takové případy infekcí se řeší opravdu těžce.

 

To pro nás ale nejsou úplně dobré vyhlídky…

Proto se o antibiotikách hovoří jako o ohroženém pokladu lidstva. Už se dělají celosvětově určité kroky k tomu, aby k něčemu takovému v medicíně  nedošlo. Například změnou způsobu léčby nebo profylaxe. Když byste se podívala na mapu evropského monitoringu rezistence, uvidíte, že v zemích, ve kterých antibiotika užívají střízlivě, rezistence v nich není tak výrazná, což je například v severských státech. Naději jako lidská populace určitě máme.

Přihlašte se k odběru newsletteru: