Pitný režim – není třeba hlídat každou vypitou sklenici vody - Lepší péče - Nebojte se zeptat vašeho lékaře
Témata: 

Pitný režim – není třeba hlídat každou vypitou sklenici vody

Pitný režim

Příjem tekutin je velmi důležitý pro správnou činnost organismu, ale měli bychom k němu přistupovat s rozumem a vědomím, že…

Tisk
E-mail
Sdílejte
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Příjem tekutin je velmi důležitý pro správnou činnost organismu, ale měli bychom k němu přistupovat s rozumem a vědomím, že i nadbytečné množství vody může organismus poškodit. Filtrační kapacita ledvin je omezená, a tím, že člověk vypije více vody najednou, se jejich činnost nezvýší. Potřeba tekutin je individuální záležitost závislá na mnoha faktorech. Záleží na hmotnosti člověka, věku, pohlaví, fyzické aktivitě a zdravotním stavu, především stavu ledvin a výši krevního tlaku. Kromě intenzity fyzické práce je důležitá i teplota a vlhkost prostředí, oblečení, aktuální zavodnění organismu i složení a množství přijaté potravy. Ovoce, zelenina a polévky tekutiny částečně nahrazují. Všechna doporučení, kolik vody denně vypít, slouží spíše pro orientaci a není třeba je dodržovat za každou cenu.

Orientačně se můžeme řídit tím, že potřebujeme vypít minimálně 20 ml vody na 1 kg tělesné hmotnosti.

Dospělý člověk ztrácí denně přibližně dva litry vody močí, stolicí, potem a dýcháním. Část ztráty dokáže organismus nahradit ziskem vody z procesu látkové přeměny, část získá z potravin a zbytek je třeba do těla dostat ve formě nápojů. Zdravý člověk odhadne situace, kdy je třeba více pít, tedy v horku, při intenzivní zátěži, v případě horečnatých onemocnění nebo průjmu. Pokud se ozve žízeň, je to již první varovné znamení mírné dehydratace na úrovni ztráty tekutin 1–2 % své váhy. Dostatečný příjem tekutin ukazuje také světle žlutá barva moči, je-li barva tmavší, tělu voda chybí.

Voda je základ, ale někomu nechutná

Naše republika patří k zemím s velmi přísně kontrolovanou vodou, a proto se téměř všude můžeme napít obyčejné vody z kohoutku, která je nenahraditelná. Dále je vhodné pít neslazené ovocné čaje, minerální vody, ředěné sirupy a ovocné šťávy, případně nealkoholické pivo. Přednost dáváme nápojům nesyceným. Nápoje s oxidem uhličitým mohou dráždit žaludek, způsobovat překyselení a nadýmání. Nedoporučuje se konzumace alkoholu, kávy a černého čaje ve větším množství, protože tělo odvodňují. Tekutiny bychom měli přijímat v menších objemech a v průběhu celého dne.

Následky nedostatečného příjmu tekutin

Nelze spoléhat jen na pocit žízně, ten by měl být posledním varováním. Dohlížet na pitný režim je důležité u dětí a seniorů, kteří někdy pocit žízně nevnímají. Prvními známkami dehydratace je pocit suchosti v ústech, okoralé rty, bolest hlavy, únava, ospalost, pokles výkonnosti a špatná koncentrace. V horkém létě se tělo ochlazuje pocením. Nemůže-li vylučovat pot, hrozí přehřátí organismu a oběhové selhání. Nedostatečná cévní náplň způsobí poruchu prokrvení mozku a srdce a následnou ztrátu vědomí, srdeční příhody a další zdravotní komplikace. Při dlouhodobém nedostatku tekutin se přidávají bolesti kloubů, zácpa, poruchy funkce ledvin a dalších orgánů. Nedostatek tekutin může podpořit vznik ledvinových kamenů a vysokou krevní hladinu kyseliny močové.

Pitný režim u dialyzovaných pacientů

Dialyzovaní pacienti musí být naopak při pití velmi opatrní. Nadměrný příjem tekutin jim může velmi uškodit. Příjem tekutin se řídí aktuální diurézou, tedy množstvím moči vyloučeným během 24 hodin, která bývá někdy velmi malá. Pravidlem, které se pro stanovení možného příjmu tekutin používá, je diuréza za 24 hodin + 500 ml včetně příjmu tekutin z potravin.

ledviny pitný režim
Přihlašte se k odběru newsletteru: