Transplantace ledviny a dárcovství - rozhovor s lékařem - Lepší péče - Nebojte se zeptat vašeho lékaře
Témata: 

Transplantace ledviny a dárcovství – rozhovor s lékařem

Transplantace ledviny od žijícího dárce je v současnosti nejlepší způsob léčby selhání ledvin. Každý člověk může být dárcem, pokud je zdravý. O transplantačních zákrocích, možnostech dárcovství, o životnosti transplantovaných ledvin hovoříme s přednostou Kliniky nefrologie IKEM, profesorem Ondřejem Viklickým.

Tisk
E-mail
Sdílejte
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

 

 

Čím dál častěji se z médií dozvídáme o úspěšných transplantacích různých orgánů a to jak ve světě, tak v České republice. Pracoviště IKEM, na kterém působíte jako přednosta Kliniky nefrolologie, má s transplantacemi ledvin vynikající výsledky, ale je to pro pacienty opravdu nejvhodnější způsob léčby?
Pacienti s chronickým selháním ledvin moc možností nemají a transplantace ledvin představuje nejlepší metodou léčby jejich onemocnění. Pokud se navíc pro pacienta podaří najít vhodného žijícího dárce, dalo by se říct, že má vyhráno. V České republice, na rozdíl od západní Evropy a Spojených států, jsou však počty transplantací od žijících dárců ve výrazné menšině, což nám dělá velké problémy.

Proč je podle vás počet dárců ledvin v ČR tak nízký?
Domnívám se, že mezi hlavní důvody patří především nedostatečná informovanost pacientů a že se dostatečně nezajímají o způsoby léčby svého onemocnění. Neptají se svých ošetřujících lékařů, nebo v transplantačních centrech, jaké jsou jejich možnosti a co by pro ně bylo nejlepší. Kdyby to dělali a více se zajímali, rychleji by se pro ně mohli najít vhodní dárci a v ideálním případě by se ani nemuseli nedostat na dialýzu.

Hledání vhodných dárců není určitě nic snadného. Dárce přeci musí mít shodnou krevní skupinu a až na základě náročných vyšetření se dá s jistotou říci, jestli vůbec může ledvinu darovat. Nebo se mýlím?
Mýlíte se. Máte pravdu v tom, že pacient musí podstoupit náročná vyšetření, která mají svá opodstatnění, ale například to, že musí mít shodnou krevní skupinu, není pravda, nemusí.

Chcete mi říct, že můžete transplantovat orgán od dárce, jehož krevní skupina se neshoduje s transplantovaným pacientem?
Přesně. Prvním takovým pacientem byl známý fotbalista Petr Mikolanda, jemuž darovala ledvinu jeho maminka. Nyní už plánujeme třetí takovouto operaci. Připojili jsme se tak k ostatním velkým zdravotnickým centrům v západní Evropě, které tento typ transplantací provádí a například ve východní Evropě s tímto postupem zkušenosti zatím žádné nemají. Jde o proces, kdy se speciální technologií odstraní z těla pacienta protilátky proti krevním skupinám a příjemce pak ledvinu neodhojí.

Trochu odbočím. Můžete nám vysvětlit, v čem spočívá křížové dárcovství?

Křížové dárcovství, neboli lépe párová výměna, je jedním z nejlepších způsobů darování orgánů v případě, kdy nelze uskutečnit transplantaci mezi partnery samotnými. Představte si, že máte partnera, kterému selhaly ledviny, a bez nového orgánu by byl odkázán na dialýzu. Rozhodnete se tak partnerovi darovat svou ledvinu. Na základě vyšetření se však zjistí, že to není možné. Shodou okolností je ale na druhém konci republiky pár, který je ve stejné situaci, jako vy. Porovnáním výsledků zjistíme, že jste ideálním dárcem pro nemocného ve druhém páru a stejně tak je zdravý člověk z druhého páru vhodným dárcem pro vašeho partnera. Domluví se tak na jeden okamžik čtyři operace, nemocným jedincům se transplantují zdravé ledviny od dárců a rázem jsou zachráněny dva životy a českému zdravotnictví ušetřeny miliony korun. 

Jak to myslíte?
Finanční prostředky vynaložené na transplantaci ledviny jsou v porovnání s několikaletým setrváním pacientů na dialýze nižší. Maximální náklady v prvním roce po transplantaci ledviny u velmi komplikovaných případů jsou zhruba na stejné úrovni jako roční dialýza. Další rok je to již zhruba čtvrtina dialyzačních nákladů. Transplantace ledviny je tak výhodnější pro pacienta a levnější pro celý zdravotnický systém. 

Jak se vlastně změní život dárce poté, co poskytne svou ledvinu k transplantaci?
Dárci ledvin mají v naprosté většině případů zcela normální život a podle registru dárců dokonce žijí déle. Jak je to možné? Je to způsobeno především tím, že po darování orgánu je jejich zdravotní stav pravidelně monitorován a díky tomu jsou včas odhalovány nemoci, na které by se jinak přišlo až v rozvinutějším stádiu, které už bývá obtížněji léčitelné.

Když se dárce rozhodne poskytnout ledvinu k transplantaci, jaké kroky by měl učinit?
Především je důležité zmínit, že darování ledviny je bezpečné. Všichni dárci jsou velice pečlivě vyšetřeni a je dokonale zhodnocen jejich zdravotní stav. To, že se jedná o náročný proces, svědčí fakt, že pouze třetina dárců může svou ledvinu skutečně darovat. Zbylé dvě třetiny nejsou z různých důvodů jako dárci vhodní. Když už tedy dárce projde tímto náročným procesem a je označen za vhodného, znamená to, že je zcela zdráv a je schopen podstoupit operaci.

A dárce musí být pouze rodinný příslušník?

Nemusí. Dárcem nemusí být jen rodiče, nebo sourozenci, ale dokonce partneři, nebo kamarádi. Nejdůležitější je, aby byl dárce zdraví a ochotný svou ledvinu darovat. 

O jak náročný zákrok se jedná a kolik transplantací ledvin ročně v IKEMu provedete?
Patříme mezi jedny z největších transplantačních center v Evropě a ročně provedeme kolem 200 transplantací ledvin. Z tohoto počtu jsme například loni provedli 29 transplantací od žijících dárců a dokonce před 14 dny naši chirurgové  uskutečnili transplantaci od pacienta s nebijícím srdcem. Byl to velice náročný proces, kdy se musely prostřednictvím speciálního zařízení udržovat orgány prokrvené    a následně byly během třech  minut vyjmuty ledviny, které byly rychle transplantovány dvěma pacientům. V současné době jsou již pacienti v domácím léčení.

Když už se bavíme o transplantacích, jaká vlastně úspěšnost těchto operací z hlediska příjmu orgánu pacientem?
Úspěšnost operací je velmi vysoká. V prvním roce po transplantaci je úspěšnost transplantací od žijících dárců 95-97% a od dárců se smrtí mozku 92-94%.

Jak dlouho funguje transplantovaná ledvina?
Transplantovaná ledvina od dárce se smrtí mozku vydrží průměrně 9-10 let a od žijícího dárce až 18-20 let! Zde je zřejmé, že darování ledviny od žijícího dárce má své opodstatnění a pro život transplantovaných pacientů velký význam.

Darují ledvinu častěji ženy, nebo muži.
Je obecně známo, že ledvinu darují častěji ženy a příjemci orgánu jsou častěji muži. Mohlo by se zdát, že to odráží větší altruismus žen, ale není tomu tak, protože selhání ledvin je podstatně  častější u mužů..

Představme si, že jsem zdravý člověk, který se rozhodne darovat ledvinu svému příbuznému. Kam by měly směřovat moje první kroky?
Jednoznačně to musí vědět příjemce, pacient, kterému se rozhodnete darovat ledvinu. První kroky by asi měly směřovat k ošetřujícímu nefrologovi pacienta. Pak mohou být dvě možnosti. Buď proběhne vyšetření přímo u nefrologa, nebo se uskuteční v transplantačním centru. V tom případě je vhodné, aby o tom byl nefrolog informován, protože zapojení nefrologů je v celém procesu velmi důležité.

Před tím, než se pacient zařadí na tzv. waiting list (pouze termín pro mrtvého dárce) musí podstoupit celou řadu vyšetření, které mnohdy se samotným zákrokem vůbec nesouvisí. Proč? Jak dlouho trvá podstoupit všechna vyšetření?
Zde je nezbytné upozornit na skutečnost, že u živých dárců žádný waiting list neexistuje. Pacient, který se chystá dostat ledvinu od živého dárce, na nic nečeká, ten se pouze připravuje na zákrok. Vyšetření však absolvuje úplně stejná, jako kdyby měl dostat orgán od mrtvého dárce, v tom se proces nijak neliší. Rozsah vyšetření však bývá někdy velmi náročný, ale má to své logické opodstatnění. Za prvé musíme vědět, že pacient zákrok přežije a že nám za měsíc neumře na nějaké druhotné onemocnění, které se dalo jednoduše odhalit. A za druhé si musíme být jistě, že pacient zvládne imunosupresivní léčbu, při které je potlačována pacientova imunita, aby jeho organismus přijal cizí orgán, v tomto případě, transplantovanou ledvinu. Pokud by měl například v těle bující nádor, tak potlačením jeho imunity by se nádor začal rychleji zvětšovat. Při nedoléčeného zánětu v těle je situace stejná, nemocný by byl zbytečně ohrožen na životě.

Kdy je tedy nejlepší začít podstupovat všechna vyšetření?
To je právě nejdůležitější. Pacient by měl začít podstupovat všechna vyšetření ještě před tím, než skončí na dialýze a měl by být systematicky připravován na transplantaci. Pro mě, jako pro lékaře je nejhorší vidět sedět mladé lidi třikrát týdně na dialýze. Takoví lidé tam vůbec nemají být, ideálně by totiž měli mít novou ledvinu ještě dříve, než jim ty jejich selžou úplně. Jakmile je pacient již dialyzován, celý transplantační proces se prodlužuje někdy z původních několika málo měsíců až na roky. A to je špatně.

Česká transplantační společnost se dlouhodobě snaží budovat povědomí o transplantacích od živých dárců. Jak si v tomto směru Česká republika stojí v porovnání se zbytkem světa?
Zatím velmi špatně. Dneska víme, že v USA je provedeno 40% transplantací ledvin od živých dárců a v Holandsku je to dokonce 50%. Nám bližší Německo jich provede ročně přes 20%, ale v České republice jich uděláme pouze 10%! Máme potenciál dostat se na úroveň našich sousedních států, ale je zřejmé, že výrazně zaostáváme. U nás v IKEMu provedeme asi 15% operací od živých dárců. Jsme tedy o třetinu před celostátním průměrem a pořád bychom měli udělat o 10 transplantací více, abychom se dostali na úroveň Německa.

Jak dlouhé jsou čekací lhůty na transplantaci ledviny?
Čekací listina neznamená, že jste někde v zástupu a postupně se posouváte v řadě. Vaše čekání závisí na vhodném dárci, krevní skupině, antigenech, apod. Například pokud máte krevní skupinu 0, tak je průměrná čekací doba je více než 2 roky.. V případě krevní skupiny B je to zhruba půl roku až rok. Celkově se dá říct, že na vhodnou ledvinu čekáte asi rok a půl.

Kolik dialyzovaných pacientů je zařazeno na transplantační waiting list?
V České republice je něco málo přes 6 000 dialyzovaných pacientů a z toho jich je na transplantačním waiting listu zařazeno asi 600. Z pacientů indikovaných na transplantaci je to tedy 10%!

To je pouhá desetina. Nemělo by to číslo být trochu vyšší?
Je, ale věříme, že se brzy zvýší. A především, že se navýší počet živých dárců.

Nedávno jsem se dočetl o tzv. preemptivních transplantacích. Co to znamená?
Znamená to, že pacientovi je provedena transplantace v době, kdy ještě není dialyzován. Je to samozřejmě podmíněno tím, že pacient za prvé přijde včas a za druhé už má vhodného dárce. Může ale rovněž nastat situace, že pacientovi ledviny selhávají velmi pomalu a těsně před zahájením dialyzační léčby je zařazen do čekací listiny. Protože má štěstí, najde se pro něj vhodný dárce velmi rychle a dialýze se vyhne úplně.

Takže z čistě  ekonomického, ale i lidského hlediska je nejvhodnější, když se pacient se závažným onemocněním ledvin dostane na transplantaci ještě před tím, než skončí na dialýze.
Jednoznačně. Musíme ale vědět, že pacientovi ledviny selhávají a že je vhodným kandidátem na transplantaci, tedy že nemá žádné druhotné problémy, kvůli kterým by zákrok nemohl být proveden. Proto musí být správně vyšetřen.

Kolik takových pacientů ročně v IEKMu odoperujete?
V IKEMu takových operací provedeme asi 10 ročně, většinou se ale jedná o preemptivní transplantace od žijících dárců.

Působí u nás celá řada soukromých subjektů poskytujících dialyzační služby. Spolupracujete v transplantačním programu s některými z nich?
Ano, spolupracujeme. Například velmi vítám, že nám B. Braun Avitum umožnil mít na svých pracovištích proškolené ambasadorky, jejichž úkolem je informovat pacienty o možnostech transplantací. Vnímám to jako první krok k navázání hlubší spolupráce, která bez vzájemné součinnosti mezi nefrologickými pracovišti a transplantačními centry nemůže fungovat správně. Nefrologické ambulance jsou totiž většinou prvním místem, kam směřují kroky lidí se začínajícím onemocněním ledvin. Pokud tito specialisté budou mít dostatečné povědomí o nesporných výhodách transplantací a budou naše aktivity podporovat, můžeme pomoci více pacientům. Rád bych také touto cestou nabídnul lékařům B. Braun Avitum možnost stáže na našem pracovišti, které by jistě mělo přínos pro obě dvě strany. 

Děkuji za rozhovor.

 

Další odkazy:

Přihlašte se k odběru newsletteru: