Nejčastější nemoci vedoucí k operaci páteře - Lepší péče - Nebojte se zeptat vašeho lékaře
Témata: 

Nejčastější nemoci vedoucí k operaci páteře

Příčin, které dovedou pacienta až na spondylochirurgii, může být celá řada. Nejčastěji lékaři operují degenerativní onemocněni páteře, dále úrazy, změny…

Tisk
E-mail
Sdílejte
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Příčin, které dovedou pacienta až na spondylochirurgii, může být celá řada. Nejčastěji lékaři operují degenerativní onemocněni páteře, dále úrazy, změny vzniklé nádorovým procesem, deformity a změny vzniklé zánětem. Cílem operace je zabránit případnému poškození nervové tkáně (míchy a míšních kořenů), zlepšit postavení páteře a odstranit bolest, která nemocného limituje v běžném životě.

Onemocnění páteře vedoucí k operaci si můžeme rozdělit podle následujících příčin:

Degenerativní onemocnění páteře

Pomalu se rozvíjející degenerativní onemocnění je důsledkem nepřirozeného zatížení. Postihuje všechny anatomické struktury páteře, nejčastěji meziobratlové ploténky. Zpočátku degenerativní změny nemusí způsobovat žádné potíže. Onemocněním se stávají tehdy, když začnou být příčinou zdravotních problémů. Potíže, které nemocný pociťuje, vždy nemusí odpovídat jejich závažnosti. Degenerativním změnám je možné do jisté předejít dodržováním preventivních opatření.

Neléčené potíže mohou vyústit v poškození nervové tkáně (míchy a míšních kořenů). Poškození vzniká dvěma základními mechanismy: dlouhotrvajícím útlakem nebo náhlým významným útlakem nervové tkáně vlivem nestability páteře (neschopnost páteře udržet správné postavení obratlů – viz slovníček). Nejčastěji je postižen bederní úsek páteře, kde není mícha uložena, a proto jsou zasaženy jen míšní kořeny. Omezení funkce nervového kořene způsobuje typické potíže, jako je bolest, porucha citlivosti určité oblasti, oslabení síly a reflexu příslušného svalu.

Bolest omezující nemocného v běžných činnostech způsobí, že většina pacientů vyhledá lékaře dříve, než dojde k nevratnému poškození. Je-li to možné, volí lékař nejdříve nechirurgickou léčbu, jejíž častou součástí je úprava pohybového režimu a cvičení pod dohledem odborníka. V případě, že tato léčba selže a hrozí vážné komplikace, volí se léčba chirurgická. Ta spočívá v odstranění chronického útlaku (dekomprese) a ve stabilizaci páteře. Pokud návštěvu lékaře pacient dlouho odkládá, může se stát, že ani po dekompresi už se nepodaří obnovit všechny původní funkce.

Úrazy páteře a míchy

K úrazům páteře dochází nejčastěji při dopravních nehodách, sportu, uklouznutí a pádech z výšky. Velmi závažné důsledky mají skoky do mělké vody. Ze sportovních úrazů jsou časté nehody při sjezdovém lyžování, u pádů z výšky zase pád ze stromu nebo ze žebříku při česání ovoce. Úrazy páteře mohou zanechat trvalé následky. V případě poškození míchy, která nemá schopnost regenerace, dochází k poruše hybnosti, citlivosti a některých funkcí, jako je například dýchání nebo močení. Mícha může být kompletně přerušena, většinou však dochází pouze ke stlačení (kompresi) míchy bez úplného přerušení. Mícha je nejčastěji utlačována kostním úlomkem obratle, otokem nebo krevním výronem, což vede k jejímu nedostatečnému prokrvení a odumření nervové tkáně.

Cílem operačního zákroku je páteř vrátit do původní polohy (repozice) a stabilizovat pomocí páteřních implantátů. Někdy je nutné provést nejdříve dekompresi míchy. I přes velké pokroky spondylochirurgie přibývá ročně v České republice přibližně 300 nových vozíčkářů – pacientů s míšní lézí. Více informací pro tyto pacienty je možné najít například na stránkách České společnosti pro míšní léze ČLS JEP.

Nádorové bujení

V tělech obratlů může docházet i k nádorovému bujení. Kostní nádory páteře jsou poměrně vzácné, ve většině případů se jedná o metastázu jiného nádoru, například z prsu, plic či zažívacího ústrojí. Řešením je zpevnění, případně náhrada poškozeného obratle a samozřejmě i onkologická léčba.

Deformity páteře

Deformity páteře jsou odchylky od správného tvaru páteře, a to buď ve svislé rovině, nebo v místech esovitého prohnutí páteře. Nejčastěji se lékaři setkávají se skoliózami, tedy vybočením páteře do strany ve svislé rovině. V dětství většinou příčina vzniku skoliózy známá není, ale v dospělosti může být příčin mnoho, například degenerativní změny, nervosvalové postižení, artróza nebo zánětlivé změny meziobratlových kloubů, kostní nádory a další. K dalším deformitám patří patologické kyfózy a lordózy, případně jejich kombinace. Zakřivení se s věkem prohlubuje a bolesti páteře narůstají. Operační řešení deformit páteře jsou poměrně náročná. V dospělosti se provádějí jen u velkých odchylek, jež brání normálnímu životu a nereagují na běžné léky proti bolesti.

Další významnou skupinu deformit tvoří posuny obratlů (spondylolistézy). Mechanismem vzniku spondylolistézy je oddělení oblouku obratle od jeho těla a následný posun uvolněného těla obratle. Příčina bývá často neznámá, případně jí může být i degenerativní onemocnění páteře. Léčbou je stejně jako v případě skolióz po vyčerpání konzervativních způsobů léčby operace – repozice obratlů pomocí páteřních implantátů do normální polohy.

Zánětlivá onemocnění páteře

Zánět v páteři dělíme na infekční a neinfekční. K infekčnímu zánětu dochází nejčastěji u oslabených či starších pacientů trpících více chorobami. Druhou skupinou, kterou infekční zánět páteře postihuje, jsou uživatelé injekčních drog. K neinfekčním zánětům patří autoimunitní zánětlivá onemocnění, jako je ankylozující spondylitida (Bechtěrevova choroba) a revmatoidní artritida.

Principem autoimunitního zánětu je, že imunitní systém, jenž má na starosti obranyschopnost organismu, útočí proti vlastním tkáním. U Bechtěrevovy choroby postihuje pružná spojení páteře (ploténky, vazy, někdy i meziobratlové klouby), dochází ke kostnatění těchto struktur a páteř se postupně stává neohebnou. Bývá přirovnávaná k bambusové tyči. Tomu lze zabránit léčbou a pravidelným cvičením. Operují se jen případy hyperkyfózy, kdy pacient ztratil schopnost pohledu před sebe a má obtíže při chůzi. Revmatoidní artritida může zasáhnout jakýkoliv kloub. Páteř je postižena především v krční oblasti, kde dochází k nestabilitě hlavně prvních dvou krčních obratlů. Mohou se posunout a tlačit na míchu. V těchto případech stabilizační operace krční páteře zabrání vzniku neurologických obtíží.

Osteoporóza (řídnutí kostí) sama k operacím páteře nevede, ale může zkomplikovat některá další, především degenerativní onemocnění. V případě kompresivní zlomeniny se může provést vertebroplastika, zákrok, který obratel zpevní kostním cementem. Alternativou je kyfoplastika, kdy je do obratle nejdříve zaveden balonek, jenž tělo obratle rozšíří a zkoriguje zakřivení páteře. Následně je do něj vpraven kostní cement. U obou zákroků je třeba počítat s výskytem možných komplikací, jako je například únik kostního cementu do páteřního kanálu.

Degenerativní onemocnění páteře je nejčastějším problémem a není vyloučeno, že se týká i vás. Vaše potíže nevyřeší dlouhodobé užívání léků na bolest. Poraďte se o svých potížích včas s lékařem!

 

 

Přihlašte se k odběru newsletteru: