Rozdělení ran podle rozsahu - Lepší péče - Nebojte se zeptat vašeho lékaře
Témata: 

Rozdělení ran podle rozsahu

Dezinfekce ran

Jedním z hledisek, podle kterých rány rozdělujeme, je jejich rozsah. Pokud se poranění týká pouze kůže, mluvíme o ránách jednoduchých,…

Tisk
E-mail
Sdílejte
Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+

Jedním z hledisek, podle kterých rány rozdělujeme, je jejich rozsah. Pokud se poranění týká pouze kůže, mluvíme o ránách jednoduchých, které dělíme do dalších podtypů.

• U zavřených ran nedochází k poškození celistvosti pokožky, jsou ale poškozeny hlubší vrstvy kůže. Příkladem může být zavřená zlomenina nebo pohmoždění po nárazu tupého předmětu.
• Při poškození pokožky vzniká povrchová rána, například oděrka.
• U hlubokých ran jsou poškozeny všechny tři vrstvy kůže.

U ran komplikovaných jsou poškozeny i důležité vnitřní struktury – cévy, nervy, případně orgány. Proniká-li rána do nějaké z tělních dutin, třeba do dutiny břišní, je to rána pronikající (penetrující). Pokud nezasahuje do tělní dutiny, mluvíme o ráně nepenetrující.

Hodnocení rány podle její barvy

Jednotlivá stadia hojení rány se vyznačují i různou barvou, podle níž i laik pozná, jak úspěšně hojení probíhá.

  • Černá barva – pokud se v ráně objeví černá barva, znamená to, že v ráně je přítomna odumřelá, neživá tkáň. Tuto tkáň je třeba pravidelně nebo jednorázově odstraňovat, protože je náchylná k pomnožení mikroorganismů rizikem infekce celého organismu.
  • Žlutá barva – žlutá barva svědčí o přítomnosti hnisu, opět jako výsledku činnosti bakterií.
  • Červená rána – barvu ráně udává nově vytvořená granulační tkáň. Je to znamení, že se rána hojí, a proto je dobré růst granulační tkáně podporovat metodou vlhkého hojení.
  • Růžová barva – růžovou barvu rána získává od vytvořeného epitelu, který překrývá granulační tkáň. Vytvořený epitel je třeba chránit před poškozením a podporovat metodou vlhkého hojení.

Rána a mikroorganismy

Pokud je rána zcela bez mikroorganismů, například po chirurgickém zákroku, mluvíme o ráně aseptické. U rány kontaminované sice bakterie přítomny jsou, ale nemusí ještě způsobit zánět. Největším nebezpečím pro pacienta jsou rány infikované, ve kterých se bakterie přemnožily.

Do některých ran se mohou bakterie dostat již při vzniku poranění. Velmi nebezpečné je například kousnutí, protože mezi zuby zvířete, ale i člověka, přebývají bakterie ve vysokém počtu. Je-li kousnutí hluboké a rána se uzavře, hnis nemůže odtékat a bakterie se mohou nerušeně množit. Druhé nebezpečí představuje chronická rána obsahující mrtvou nekrotickou tkáň, ideální živnou půdu pro bakterie. Přítomnost mikroorganismů v ráně je příčinou zpomalení hojení, v horším případě i rozkladu tkání. U chronických ran může vzniknout gangréna, což je rozklad mrtvé tkáně mikroorganismy.

Přihlašte se k odběru newsletteru: