Zkušenosti pacientů
Nejrychlejší nemocný člověk v Evropě
Darren si pamatuje, že býval velmi plachým a tichým chlapcem z irské vesnice. „Pokud bych měl uvést jednu věc, kterou jsem opravdu nenáviděl, bylo by to mluvení.“ Možná proto, že mu jeho čtyři sestry stěží dovolily, aby se doma dostal ke slovu, dával Darren přednost hře s míčem. Měl rád téměř každý druh sportu: fotbal, ragby, házenou, squash, box. Sám byl ve všech zmíněných sportech dobrý, aniž musel vynaložit velké úsilí. Když dokončil školu, bylo logické, že bude pokračovat ve studiu sportu na univerzitě v Bedfordshire, kam nastoupil s obrovským nadšením.
Myslel jsem si, že potřebuji brýle…
Jednoho dne musel mladý Ir navštívit svého lékaře kvůli problémům s očima. „Myslel jsem, že potřebuji brýle.“ Místo toho mu lékař začal vyšetřovat krevní tlak. Krátce poté přišla diagnóza selhání ledvin. Darren vzpomíná, že na začátku neměl ani tušení, co to znamená. Pak se spustila horská dráha jeho emocí. Ještě včera zdravý a fit, nyní chronicky nemocný… Po šesti měsících zvykání si na život s dialýzou však jeho život znovu dostal nový směr – Darren neočekávaně dostal dárcovskou ledvinu!
Běž, Darrene, běž!
Krátce po úspěšné transplantaci dokázal odcestovat na Světové sportovní hry transplantovaných do Japonska jako člen irského národního týmu. Byla to zkušenost, která mu změnila život – a to nejen kvůli dvěma bronzovým medailím, které přivezl domů. „Ten svět, který se tam pro mě otevřel, byl prostě ohromný. Podařilo se mi reprezentovat svou zemi na mezinárodní úrovni a potkal jsem lidi z celého světa. Takové, kteří fyzicky zvládnou neuvěřitelné věci – různé druhy činností, které bych jako ,zdravý‘ sportující student nikdy nezažil!“ Když Darren o svou novou ledvinu o dva roky později kvůli infekci přišel, právě získal zlatou medaili v závodě na 400 m na Evropských sportovních hrách transplantovaných a dialyzovaných. „Dalo by se říct, že jsem byl nejrychlejší nemocný člověk v Evropě,“ směje se. Jeho lehký smysl pro humor skryl, jak velká to pro něj musela být rána. Zase musel začít chodit každý druhý den na dialýzu a netušil, zda někdy získá nový dárcovský orgán.
Přijetí nemoci je klíč k „vítězství“
„Bylo to obtížné,“ vzpomíná. „Ale jakmile jsem doopravdy přijal nemoc jako součást sebe sama, zjednodušilo se to. Přijetí je klíčem. Jakmile to zvládnete, je důležité společně s lékařem zjistit, jak se nejlépe dostanete k tomu, abyste měli tělo, v němž se budete cítit dobře.“ Darren se rozhodl využít každou chvíli svého času. Čas strávený na dialýze věnoval studiu knih a komunikaci v různých celosvětových komunitách a fórech a své aktivní hodiny využil pro sportovní tréninky a také k výletům, které dokázal zvládnout. Jeho cílem bylo vždy klást svému tělu překážky a překonávat bariéry. Pomáhalo mu v tom i pevné přesvědčení, že vždy bude podporován rychlým pokrokem v lékařském vývoji. Na Evropských sportovních hrách transplantovaných a dialyzovaných v Německu v roce 2008 vyhrál Darren všechny závody na 100, 200 a 400 metrů. Celkově se nyní může dívat zpět na 11 let dialýzy a více než 1 700 nemocničních pobytů. Sympatický Ir již dávno objevil novou vášeň – veřejné projevy. „Líbí se mi, když dokážu lidi nadchnout a rozesměji je.“ Začínal debatami ve školách, na nichž hovořil o životě se selháním ledvin. Mezitím jezdil z konference na konferenci jako mezinárodní, velmi vyhledávaný řečník. Svým projevem o chronických nemocech z pohledu pacienta dokonce inspiroval členy Evropského parlamentu. Darren je přesvědčen, že lze žít dobrý život i s takovouto nemocí. A nedávno ho potkalo další štěstí – obdržel novou ledvinu a doufá, že teď bude navždy schopen žít bez dialýzy. Stal se také otcem a žije se svou rodinou poblíž Westportu v Irsku. Gratulujeme!
