Transplantace navzdory dědičnému onemocnění - Lepší péče - Nebojte se zeptat vašeho lékaře
Témata: 

Transplantace navzdory dědičnému onemocnění

Paní Marii lékaři diagnostikovali polycystózu ledvin, když jí bylo sedmnáct let. První komplikace se objevily přibližně po dvou letech a…

Tisk
E-mail
Sdílejte

Paní Marii lékaři diagnostikovali polycystózu ledvin, když jí bylo sedmnáct let. První komplikace se objevily přibližně po dvou letech a vyústily v operaci levé ledviny. O rok později Marie přišla do jiného stavu a pod pečlivým lékařským dohledem přivedla na svět syna. Pak přišlo období klidu, ale v roce 2017 se ledviny ozvaly znovu. Dnes má Marie za sebou několik dalších operací, léčbu na dialýze i transplantaci ledviny. Díky podpoře partnera a rodiny ale vše zvládla a dál se dokáže těšit ze života.

Maminka paní Marie trpěla dědičným nefrologickým onemocněním, a proto Marii v jejích sedmnácti letech maminčin ošetřující lékař poslal na kontrolní vyšetření. Polycystózu ledvin bohužel diagnostikovali i jí. Ačkoli zpočátku neměla žádné závažnější potíže, už samotná diagnóza s sebou nesla řadu omezení. Dostala průkaz ZPS (změněné pracovní schopnosti) a musela si upravit režim studia na zahradnické škole, aby se vyhnula zvýšené námaze.

První operace a vytoužené dítě

První komplikace se objevily přibližně o dva roky později. Cysty se zvětšily a Marie musela podstoupit operaci levé ledviny. Naštěstí všechno proběhlo hladce. Poměrné krátce nato se Marie vdala a záhy přišla do jiného stavu. Přestože ji gynekoložka od těhotenství vzhledem k diagnóze zrazovala, a dokonce Marii doporučovala interrupci, stála si za svým. „Přerušení těhotenství jsem samozřejmě odmítla,“ říká rezolutně paní Marie. „Celé těhotenství jsem byla pod pečlivým lékařským dohledem a po devíti měsících se mi narodil zdravý syn,“ upřesňuje.

Nic netrvá věčně

Dlouhá léta pak měla Marie klid, zlom nastal až v roce 2017. Tehdy si poranila kotník, léčba se táhla řadu měsíců a Marie nakonec dostala trombózu. „Vyšetření ukázala, že trombotické stavy mám dané dědičně. Nevím, jestli to přímo souvisí s mojí nemocí, ale celkově jsem se zdravotně cítila mnohem hůř,“ vysvětluje Marie. Kvůli trombotickým stavům a především kvůli nástupu na dialýzu Marii voperovali shunt, který zajistil lepší průchodnost cév. Tím ale Mariiny potíže ani zdaleka neskončily. Při pravidelných kontrolách ošetřující lékař zjistil, že v Mariině krvi nebezpečně roste hladina kreatininu, a Marie se tak jednou nevyhne dialýze.

Transplantace jako další krok

Jako kdyby to ještě nestačilo, v prosinci 2018 Marii hospitalizovali s infekční atakou levé ledviny. Ukázalo se, že cysty ledvinu natolik změnily, že se zvětšila na 25 cm! „Tehdy mi pan docent Krejčí, který mě měl v péči, oznámil, že ledvina musí ven,“ popisuje situaci Marie. „Stejně to byla potížistka, tak proč ne, řekla jsem si,“ dodává s úsměvem. Hned následujícího roku v lednu Marie podstoupila operaci, při níž jí nefunkční ledvinu odebrali, a zahájila dialýzu. Ze začátku snášela dialyzační léčbu poměrně špatně. „Nakonec si tělo zvyklo, ale i tak to bylo náročné,“ vzpomíná Marie. „Marii bylo na začátku opravdu zle, ale po celou dobu léčby byla velmi statečná,“ doplňuje Lukáš Hilovský, zdravotní sestra/bratr z Dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Olomouci, kam Marie docházela na dialýzu. Přesto úspěšně absolvovala sérii vyšetření a díky dobrým výsledkům se už v červnu 2019 dostala na čekací listinu pacientů, kteří potřebují novou ledvinu. „Všechna vyšetření se mnou absolvoval i můj partner jako možný dárce, ale bohužel mu zjistili vysoký tlak, takže tato možnost nakonec padla,“ vzpomíná Marie.

 

 

Čekání na dárce

Od okamžiku zařazení na čekací listinu musela být Marie neustále na telefonu. Mobil nosila pořád při sobě a průběžně kontrolovala stav baterie. V pondělí 25. listopadu 2019 přijela jako obvykle na dialýzu, ale než ji napojili na dialyzační monitor, telefon zazvonil… „Bylo to neznámé číslo,“ vzpomíná Marie. Původně telefon ani nechtěla vzít, ale nakonec se ukázalo, že volají z Fakultní nemocnice Olomouc, protože pro ni našli vhodnou ledvinu.

Ledvina Kačenka

Pak už věci nabraly rychlý spád. Marie se okamžitě přesunula do nemocnice, kde absolvovala vyšetření na protilátky. Všechno dobře dopadlo a transplantaci už nic nestálo v cestě. „Měla jsem obrovskou radost a zářila jsem jako sluníčko,“ usmívá se Marie a dodává: „Tehdy měla svátek Kateřina, tak jsem ledvinu pojmenovala Kačenka.“

Když Marii vezli na sál, od zazvonění mobilu neuplynulo ani osm hodin. Transplantace se podařila a Marie se nyní, necelý rok po operaci, stále cítí dobře. Sice musela upravit svůj jídelníček a vzdát se některých oblíbených dobrot, bere pravidelně léky a nesmí se přetěžovat, ale to všechno považuje jen za drobné nezbytnosti, díky nimž žije bez bolestí a věčných nevolností.

Velké plány do budoucna

„Chtěla bych znovu poděkovat všem lékařům a sestřičkám, kteří se o mě starali,“ říká dojatě paní Marie. „Největší dík ale patří mému partnerovi, který to se mnou celé absolvoval, a také mému synovi, snaše a vnučkám, bez nichž bych tuto situaci nezvládla,“ doplňuje Marie. Především se ale dívá dopředu a těší se, že si splní všechna přání, která s partnerem mají. Před třemi lety se zasnoubili, ale díky Mariinu zdravotnímu stavu se zatím nevzali. Třeba právě teď nastal ten správný čas.