Onkologické onemocněné aneb když se buňky vymknou kontrole - Lepší péče - Nebojte se zeptat vašeho lékaře
Témata: 

Onkologické onemocněné aneb když se buňky vymknou kontrole

Sdělení lékaře, že vyšetření potvrdilo onkologickou diagnózu, zhoubný nádor či rakovinu, je pro většinu nemocných zdrcující. V roce 2016 si nově…

Tisk
E-mail
Sdílejte

Sdělení lékaře, že vyšetření potvrdilo onkologickou diagnózu, zhoubný nádor či rakovinu, je pro většinu nemocných zdrcující. V roce 2016 si nově v České republice tuto zprávu vyslechlo 96 500 osob.1 S onkologickým onemocněním v tomto roce již žilo přes 560 tisíc pacientů.2 Zatímco v roce 2017 nádorovému onemocnění podlehla čtvrtina nemocných, chorobám oběhové soustavy více než 40 procent.3 Máme tedy drobný důvod k optimismu, protože již dávno neplatí, že rakovina zabíjí.

Jak onkologické onemocnění vzniká?

Úmrtnost na zhoubné nádory se nezvyšuje,1 ale noví pacienti stále přibývají. Co děláme špatně? Abychom si mohli odpovědět na tuto otázku, měli bychom vědět, jak národové onemocnění vzniká. Nádor je tvořen buňkami, které se vymkly kontrole. Vzniká hlavně ve tkáních, které své buňky často obnovují, případně jsou pod přímým vlivem hormonů. Za normálních okolností podléhají všechny buňky kontrole imunitního systému a ten, pokud problematickou buňku zjistí, usmrtí ji. Je-li ale imunitní systém oslabený, může taková buňka uniknout jeho pozornosti a začít si žít vlastním životem. Čím je člověk starší, tím větší je pravděpodobnost snížení funkce imunitního systému i vzniku nádorových buněk.

Nárůst onkologických onemocnění je daň za to, že se dožíváme stále vyššího věku. Odráží také, jak se chováme k životnímu prostředí i sami k sobě. Škodliviny (kancerogeny) přijímáme v některých potravinách, znečištěném ovzduší i cigaretovém kouři. Doba je uspěchaná, nemáme čas na pohyb, jsme obézní, žijeme hekticky a stres se podepisuje i na funkci imunity. Ve většině případů je vznik nádoru dílem náhody a shody nepříznivých okolností. Jsou ale mezi námi i lidé, kteří mají rakovinu v genech. Vyskytuje se u nich v rodině v několika po sobě jdoucích generacích. Dědičnost byla jasně prokázána například u karcinomu prsu či zhoubného nádoru tlustého střeva. Na jedné straně tedy stojí naše nedokonalé tělo a na straně druhé velmi rafinovaný biologický agresor – nádorová buňka. Ta dělá všechno pro to, aby se co nejvíce rozmnožila a rozšířila.

Zvláštnosti nádorové buňky

Nádorová buňka se svými vlastnostmi zcela liší od buňky „zdravé“. Prostě je to takové rychlé sportovní auto řízené šíleným řidičem porušujícím všechny dopravní předpisy a unikajícím dopravní policii. Nádorová buňka je schopná prosperovat, aniž by k tomu potřebovala látky povzbuzující růst (růstové faktory). Současně podporuje vznik drobných cév, jimiž je nádor vyživován. Zhoubný nádor je drobnými cévami doslova protkán, a proto rychle roste. Nádorová buňka rovněž nereaguje na signály k omezení růstu, může se neomezeně dělit, šířit se do jiných orgánů a vytvářet metastázy. Každá normální buňka v organismu má naprogramovanou buněčnou smrt, ale té nádorové jako by se to netýkalo. Navíc se ještě dokáže účinně maskovat před imunitním systémem. No nezabili byste ji? Naštěstí existuje léčba, která dokáže nádorové buňky zničit. Je však potřeba s ní začít co nejdříve. Jen tak zabráníme tomu, aby se nádorové buňky v organismu rozšířily a usadily se v dalších orgánech.

Nejčastější onkologická onemocnění1

Choroby jsou seřazeny podle výskytu

       Muži        Ženy
  • zhoubný nádor prostaty
  • nádory plic
  • nádor tlustého střeva
  • nádory ledvin
  • nádor konečníku
  • zhoubný nádor prsu
  • nádory plic
  • nádor dělohy
  • nádor tlustého střeva
  • nádory ledvin

 

1Statistická ročenka ÚZIS − Ročenka Novotvary 2016 ČR

2Linkos

3Publikace ÚZIS: Zemřelí 2017