Polohování pacienta - Lepší péče - Nebojte se zeptat vašeho lékaře
Témata: 

Polohování pacienta

Zdravý člověk sedící na židli nebo ležící v posteli se ani neuvědomí, kolik pohybů udělá, aby se cítil pohodlně, nepociťoval mravenčení v končetinách a nic ho nebolelo. Neustále měnit polohu ho nutí jeho vlastní tělo. Osoby s pohybovým omezením stráví v jedné poloze mnohem více času a mnohdy jsou odkázány na pomoc druhých, aby ji vůbec mohly změnit.

Tisk
E-mail
Sdílejte

Proč je nutné nemocné polohovat

Pokud se poloha nemění, dochází velmi rychle ke vzniku proleženin. Vystouplé části těla, jako jsou například paty, kolena, kost křížová a další jsou vystaveny trvalému tlaku, který omezuje prokrvení kůže, což vede k jejímu poškození. Takové postižení se obtížně hojí, provází ho bolest a náchylnost k infekci. Proto je nutné pacienty pravidelně intenzivně polohovat, tedy střídat polohu těla nebo jeho částí v určitých časových intervalech při správném postavení páteře a velkých kloubů.

 

U koho se polohování provádí

Polohování se provádí u nemocných s omezením či ztrátou hybnosti či poruchou nebo ztrátou citlivosti v určitých částí těla. Cílem je dosáhnout správného rozložení svalového napětí v různých částech těla, prevence zkrácení šlach a svalů, zlepšení prokrvení, zabránění poškození periferních nervů a kůže a v neposlední řadě i prevence vzniku zápalu plic.

 

Jak často polohovat?

Polohování je nutné provádět každé 2 hodiny, ale pokud pacient leží na matraci podporující správné rozložení tlaku, interval se může prodloužit až na 4 hodiny.

 

 

Získejte spolupráci nemocného

Při polohování je též důležité vysvětlit nemocnému jeho smysl, získat si jeho důvěru a spolupráci. Využívá se také řada pomůcek z nejrůznějších měkkých a poddajných materiálů, například polštáře různých tvarů a velikostí, pneumatické dlahy, válečky, kola, bedničky, sáčky s pískem.

 

A ještě …

Vlastní polohování se provádí podle aktuálního stavu nemocného nejčastěji v poloze na zádech, méně často na boku, výjimečně na břiše tak, aby páteř byla v ose a klouby ve středním postavení. V průběhu polohování je třeba sledovat celkový zdravotní stav, a především stav kůže. V případě zjištění otlaků je nutné otlaky náležitě ošetřit. Více o přípravcích 

 

Základní pohybové dovednosti

Rozvoj pohybových dovedností přispívá k dosažení samostatnosti a soběstačnosti nemocného v každodenních situacích a při uspokojování vlastních základních potřeb. Soběstačnost zvyšuje jeho sebevědomí a přibližuje mu návrat běžného života.

 

Posouvání na lůžku

  • nemocný uchopí hrazdu
  • pokrčí dolní končetiny
  • nadzvedne pánev nebo se posouvá z boku na bok

 

Obracení na lůžku

  • nemocný uchopí rukou postranici
  • postupně otočí hlavu, ramena, trup a dolní končetiny

 

Posazování na lůžku s dolními končetinami na lůžku

  • zvedneme zadní část lůžka v úhlu 35 až 45 stupňů
  • nemocný pokrčí dolní končetiny
  • polohu nemocného stabilizujeme polohovacími pomůckami

 

Posazování na lůžku s dolními končetinami spuštěnými z lůžka

  • nemocný uchopí hrazdu, posadí se, otočí se a spustí obě dolní končetiny z lůžka
  • nebo se otočí na bok, vzepře na horní končetiny, spustí dolní končetiny z lůžka a vzpřímeně se posadí

 

Přemístění z lůžka na židli nebo vozík

  • postavíme se na nemocnou stranu nemocného a uchopíme ho v pase
  • položíme si paži nemocného kolem ramen a přidržujeme ji za zápěstí
  • provedeme zvednutí a přesun nemocného, přitom stabilizujeme natažení dolních končetin nemocného zapřením své končetiny

 

Sezení na vozíku

  •  při zvládnutí sedu lze imobilního nemocného vybavit mechanickým vozíkem
  •  při nestabilním sedu, je třeba trup nemocného držet vzpřímeně a opřít ho o zádovou opěrku
  •  vozík zabrzdit
  •  postiženou paži podložit polštářem
  •  dolní končetiny ohnout v úhlu do 90 stupňů a opřít o nožní opěrky vozíku

 

 

Nácvik stoje u lůžka (vertikalizace)               

Lze nacvičovat až v okamžiku, kdy nemocný zvládne stabilní sed.

  • postavíme se z nemocné strany a uchopíme nemocného v pase
  • nemocný provede stoj o širší bázi

 

Nácvik chůze

Nácvik chůze s berlemi provádí vždy fyzioterapeut, doprovod stojí vždy na postižené straně.

 

Existuje několik možností, jak několik chodit s berlemi:

 

  • čtyřdobá
  1. jedna berle, 2. druhá berle, 3. postižená končetina, 4. zdravá končetina
  • třídobá
  1. obě berle současně, 2. postižená končetina, 3. zdravá končetina
  • dvoudobá
  1. levá berle současně s pravou končetina, 2. pravá berle s levou končetina
  • chůze do schodů
  1. zdravá končetina, 2. nemocná končetina, 3. obě berle
  • chůze ze schodů
  1. obě berle, 2. nemocná končetina, 3. zdravá končetina