Odhad rizika a prevence podvýživy - Lepší péče - Nebojte se zeptat vašeho lékaře
Témata: 

Odhad rizika a prevence podvýživy

Odhad rizika podvýživy

Panuje mylná představa, že pacient, který si nastřádal dostatečné tukové zásoby, se podvýživy bát nemusí. V době nemoci však může…

Tisk
E-mail
Sdílejte

Panuje mylná představa, že pacient, který si nastřádal dostatečné tukové zásoby, se podvýživy bát nemusí. V době nemoci však může trpět proteinovou podvýživou stejně jako pacient s normální váhou. Mnohem důležitější než tělesná hmotnost je množství svalové hmoty.

Prevence je jednodušší než léčba podvýživy

Ukazuje se, že je nutné podvýživu předvídat a snažit se jí předejít. Prevence je jednodušší než řešení malnutrice a jejích komplikací. Za výživu pacienta zodpovídá veškerý zdravotnický personál, který by měl zabránit většímu hubnutí. Pokud pacient jídlo odmítá, je to právě zdravotní sestra, která by o tom měla lékaře informovat. Nutriční terapeut nebo lékař odpovídají za zajištění dostatku živin. Při vyčerpání všech dietních možností je možné začít s podáváním umělé výživy.

Posouzení stavu výživy

K rychlému posouzení a odhadu rizika podvýživy slouží nutriční screening, který při příjmu do nemocnice provádí zdravotní sestra. Je to jednoduchý dotazník založený na anamnéze (zjišťuje se úbytek hmotnosti, chuť k jídlu, stravovací zvyklosti, stav chrupu, obtíže při polykání, problémy s trávením, diagnóza, užívané léky a alergie) a základních fyzikálních vyšetřeních (krevní tlak, pulz, teplota, množství svalové hmoty, velikost a rozložení tukových zásob, stav a hydratace kůže). Dotazník je během hospitalizace průběžně doplňován.

Výsledkem orientačního vyšetření je zpráva o současném stavu výživy pacienta, rychlosti jejích změn, schopnosti samostatného příjmu potravy a závažnosti celkového stavu nemocného. Pacientům, u nichž bylo při orientačním vyšetření zjištěno riziko podvýživy, je provedeno cílené vyšetření stavu výživy a nutriční terapie je zahájena před anebo současně s léčbou.

Jak se pozná podvýživa

Podvýživa se u prostého hladovění vyznačuje ztrátou tukových zásob, a to již při BMI < l8.
Úbytek kosterního svalstva je patrný při BMI < l5. Mnohem nápadnější než vzhled je ztráta svalové síly, malá pohyblivost, zimomřivost, netečnost a spavost. Vedle hodnocení úbytku tělesné hmotnosti je důležité posouzení dynamiky změn. Úbytek větší než l0 % za šest měsíců a větší než 5 % za jeden měsíc je považován za závažný.

BMI – index tělesné hmotnosti
Vypočítá se podle vzorce: váha v kilogramech dělená výškou v metrech na druhou.

Normální rozmezí je 18,5 až 24,9 kg/m2

Zásady prevence podvýživy

  • podávat malé porce jídla v kratších časových intervalech
  • podávat energeticky vydatná jídla obsahující hodně kvalitních bílkovin a méně tuků
  • připravovat pestrou stravu s možností výběru
  • zohlednit jídla, která má pacient rád, případně nerad, i dobu, kdy chce pacient jíst
  • nepodávat jídla s výraznou chutí nebo vůní
  • zajistit přiměřenou kulturu stolování
  • pomoci pacientům, kteří nezvládnou samoobsluhu při jídle
pod podvýživa