Téma podvýživy v nemocnicích je opět aktuální - Lepší péče - Nebojte se zeptat vašeho lékaře
Témata: 

Téma podvýživy v nemocnicích je opět aktuální

Na důležitost nutriční péče upozornila tisková konference Aliance pro nutriční péči (APNP), která se u příležitosti mezinárodního projektu Nutriční den…

Tisk
E-mail
Sdílejte

Na důležitost nutriční péče upozornila tisková konference Aliance pro nutriční péči (APNP), která se u příležitosti mezinárodního projektu Nutriční den 2019 konala 7. listopadu ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

 

Cílem projektu Nutriční den je mapování stavu nutriční péče ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Aliance, mezi jejíž členy patří i společnost B. Braun, sdružuje řadu partnerů z oblasti klinické výživy, kteří se podílejí na vývoji a zavádění správné nutriční péče do praxe. Letošní ročník celonárodního Nutričního dne APNP významně podporuje.

Ředitelka APNP Mgr. Ing. Ivana Pražanová vysvětlila, jak projekt Nutriční den probíhá: „Jedná se o jednodenní audit stavu výživy a nutriční péče u pacientů ve zdravotnických lůžkových zařízeních nebo u klientů v pobytových zařízeních sociálních služeb. Ve stanovený den vyplňují pacienti zapojených zařízení standardizované dotazníky, které jsou následně anonymizovány a zaslány k centrálnímu zpracování do Vídně. Každé zapojené oddělení následně získává zpracované výsledky a může tak analyzovat stav své nutriční péče a srovnávat se se zařízeními z celého světa.“

Poprvé byl projekt Nutrition Day realizován pilotní studií v Rakousku v roce 2005. V následujících letech se již zapojila i zařízení z České republiky, i když spíše sporadicky. Díky iniciativě profesních odborných sdružení v oblasti klinické výživy se v roce 2015 podařilo zapojit do projektu podstatně více zařízení. S účastí více než čtyř tisíc osob se Česká republika zařadila spolu s Rakouskem, Belgií a USA mezi čtyři nejaktivnější země.

Z dosud zveřejněných dat vyplývá, že malnutrice hrozí celosvětově až 40 % hospitalizovaných pacientů. Malnutrice zvyšuje náklady na zdravotní péči, prodlužuje délku pobytu v nemocnici a má nepříznivé dopady na prognózu léčby. Podle kvalifikovaného odhadu s využitím odpovídajících zahraničních dat stojí dodatečné náklady zdravotní a sociální péče vyvolaných malnutricí Českou republiku zhruba 60 miliard korun ročně. Je tedy třeba se tímto problémem zabývat.

Jak na základě zjištěných údajů zvýšit kvalitu a dostupnost nutriční péče? Především je třeba posílit roli nutričních terapeutů. V současné době v České republice pracuje jak v nemocnicích, tak v ambulancích přibližně dva tisíce těchto specialistů. Cílem je, aby nutriční terapeuti byli dostupní pro každého člověka. To by měla zajistit síť ambulancí, kde by se nutriční terapeuti zabývali kromě podvýživy i nadváhou a obezitou. Podle Ivany Pražákové by bylo třeba začlenit nutriční péči i do běžných léčebných standardů. Kromě toho by měli mít pacienti k dispozici více informací o tom, jak mohou během léčby i po ní zlepšit svou výživu.

Nemocniční stravou se bude zabývat i Ministerstvo zdravotnictví, které již založilo pracovní komisi, jejímž hlavním úkolem je, aby do konce roku vznikl doporučený postup pro nemocnice přímo řízené ministerstvem. Měl by nahradit standardy z 50. let 20 století a obsahovat metodiku pro výpočet personálních potřeb, nákladů na stravovací den nebo seznam doporučených diet.

Kompletní přehled enterální výživy určené k popíjení (sipping) je možné vyhledat na webových stránkách společnosti B Braun .