Nepodceňujme umývání rukou - Lepší péče - Nebojte se zeptat vašeho lékaře
Témata: 

Nepodceňujme umývání rukou

Mytí rukou se zdá jednoduché až banální. Můžeme si mýt ruce i několikrát za den, ale pokud neznáme správnou metodiku, neznamená to předcházení infekčním nemocem. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) dokonce až 95 % lidí si myje ruce špatně a až 80 % infekcí se šíří špinavýma rukama a na základě dalších statistických údajů jen 78 %lidí si myje ruce po použití WC a po kýchnutí či zakašlání si ruce neumyje dokonce 37 %.

Tisk
E-mail

Zdrojem nákazy mohou být předměty denní potřeby i podaná ruka

K nemocem souvisejícím se špatnou hygienou rukou patří nejen hepatitida typu A, ale i další virová či bakteriální onemocnění. Můžeme mluvit například různých respiračních onemocnění či rotavirus, enterovirus nebo bakterie salmonely se nacházejí na běžně používaných předmětech, kde se dokážou také úspěšně množit. Vyskytují se například na mincích a bankovkách, na klikách, madlech nákupních košíků, tlačítkách zvonků a výtahů, vodovodních bateriích a ručnících, na počítačových klávesnicích a myších. „Většina lidí považuje za nejkontaminovanější záchodové prkénko, ale ve skutečnosti je až několikrát špinavější počítačová myš a tu zase několikrát předčí klávesnice. A naprostou katastrofou co do bakteriologického výskytu bývají houbičky a hadříky na nádobí a někdy i kuchyňská prkénka,“ říká hlavní hygienička nemocnic Ústeckého kraje Mgr. Dana Vaculíková. Infekce se také mnohem častěji předávají podáním ruky než líbáním a rizikové je pochopitelně i kýchání a smrkání.

 

Nemyjeme si ruce správně! Proč?

Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) si přitom až 95 % lidí nemyje ruce správně. Někteří si je dokonce neumyjí ani po použití toalety – v 15 % muži a v 7 % ženy. Po použití WC máme přitom na rukou až 2x více mikrobů než před jeho použitím. Voda a mýdlo jsou přitom nejjednoduššími hygienickými prostředky, ale až 50 % mužů mýdlo přitom nepoužívá vůbec. Ruce bychom si měli umýt vždy, když přijdeme domů, obzvláště pak po cestě hromadnými dopravními prostředky, před přípravou jídla i po ní, před samotným jídlem, po kontaktu se zvířetem či jeho exkrementy, po vynesení odpadků, smrkání a kašlání a samozřejmě před a po ošetření rány. „Pokud jde o hygienu v domácnosti, jde předně o mechanické čištění ploch vodou a běžnými čisticími prostředky. Pokud neřešíte nějakou akutní infekci, není nutné stále prolévat záchod savem. To by naopak přispělo k množení velmi rezistentních bakterií, které by vám v důsledku mohly uškodit,“ říká ústavní hygienička z Fakultní nemocnice Hradec Králové MUDr. Lenka Hobzová. Dalším stupněm hygieny rukou je jejich dezinfekce za použití speciálního dezinfekčního prostředku, který si poradí i s odolnými bakteriemi a může být také dobrým řešením na cestách s omezeným přístupem k vodě.

 

Jak si správně umýt ruce?

Na základě doporučení hygieniků by se měli ruce umývat pod teplou tekoucí vodou. Ruce se mají nejprve zvlhčit, poté se mydlí alespoň deset sekund mimo již zmíněný proud vody. Mytí se dokončuje pod řádným proudem vody s použitím nejlépe silnějšího antibakteriálního mýdla. Třením dlaněmi o sebe mýdlo napěníme. Poté třeme pravou dlaní přes levý hřbet propletenými prsty a obráceně. Stejně umyjeme i dlaň o dlaň. Dále třeme hřbety prstů o druhou dlaň se zahnutými prsty. Nezapomeňme ještě umýt palec levé i pravé ruky. Pak si umyjeme rotačním třením prstů dlaň a pořádně si ruce opláchneme a nezapomeneme si umýt i prostor mezi prsty, kolem nehtů, bříška prstů, dlaně a hřbetu rukou. Na závěr použijeme dezinfekci. Mytí by mělo probíhat alespoň 30 sekund.

 

Dezinfekce je důležitá!

Důležité je si uvědomit, že v krizových momentech, jako je návštěva zdravotnických zařízení, ať už jsme v roli pacienta nebo návštěvníka, je nutné si ruce dezinfikovat. Ideálně při příchodu do zdravotnického zařízení a při odchodu z něj. Hlavním důvodem je vysoká koncentrace nemocných lidí a zároveň i přítomnost mnohem rezistentnějších kmenů mikroorganismů, než které jsou běžně zastoupeny v komunitním prostředí. Dezinfekcí pak dotyčný chrání sebe i své blízké.

Techniku mytí a dezinfekce popisujeme v samostatném článku

 

Pozor na látkové ručníky 

Často se chybuje při osušování rukou tím, že se lidé osuší do použitého ručníku na veřejných místech místo papírové osušky či kapesníčku. Nedoporučují se ani látkové osušky, protože se v nich mohou zdržovat bakterie.

 

Mysofobie aneb všeho s mírou! 

Abnormální strach ze špíny a z nákazy označujeme za mysofobii. Může postihnout jak dospělé muže i ženy tak i děti. Lidé postiženi touto fobií si přehnaně umývají ruce mýdlem a dezinfekčními prostředky a mají panický strach se dotýkat různých věcí, na kterých by mohli být bakterie například se bojí dotknout kliky ode dveří, a proto k tomu používají ubrousky či kapesníčky.

 

Udělejte si vlastní domácí bylinné mýdlo 

Chcete si vyrobit domácí bylinné mýdlo, ale nevíte jak na to? Nejdříve si připravíme dva hrnce. Do jednoho dáme vodu a do druhého mýdlovou hmotu (zakoupíme ji v drogerii), kterou pomalu cca rozehřejeme. Mýdlovou vodu můžete obohatit například bambuckým máslem, kozím či kokosovým mlékem. Dle libosti přidejte barvu, pár kapek vonné esence. Rozteklou hmotu přelijeme do formiček a mydýlka ve formičkách dozdobujeme bylinkami, plátky ovoce či mušličkami.

 

Věděli jste, že…  

 

  • Počátky používání „mýdla“ připisujeme Řekům a Římanům, kteří se koupali jako první z estetických důvodů, a pro které bylo přirozené používat vonné oleje. Je možné, že díky Keltům se naučili i mýdlo vyrábět.

 

  • Jako první použili Arabové při výrobě mýdla z olivového oleje louh.

 

  • V roce 1672 bylo italské mýdlo včetně návodu na použití posláno jedné aristokrat jako dárek.

 

  • Ve 12. století je jeden z prvních dochovaných záznamů o výrobě mýdla.

 

  • V 18. století se podařilo vyrobit ze solného roztoku hydroxid sodný což vedlo k průmyslové výrobě mýdla.

 

  • Ke konci 19. století nastalo období významného úsilí o vzdělávání široké veřejnosti v oblasti zdraví a hygieny.

 

  • Na začátku 20. století s příchodem reklamního průmyslu bylo mýdlo dokonce i na zadní straně poštovních známek na Novém Zélandu.

 

Převzato z časopisu Dialog