Trápení s názvem stresová inkontinence - Lepší péče - Nebojte se zeptat vašeho lékaře
Témata: 

Trápení s názvem stresová inkontinence

žena na kole,stomie

Nejčastějším typem nekontrolovatelného úniku moči u žen je stresová inkontinence. Dodejme, že postihuje ženy každého věku, ačkoliv u starších žen…

Tisk
E-mail
Sdílejte

Nejčastějším typem nekontrolovatelného úniku moči u žen je stresová inkontinence. Dodejme, že postihuje ženy každého věku, ačkoliv u starších žen je výskyt častější.  Název stresová svádí k domněnce, že její příčinou je psychický stres. Není divu, psychický stres dnes ovlivňuje téměř vše, v tomto případě však odborná terminologie označuje stresem náhlé zvýšení nitrobřišního tlaku.

Za normálních okolností zvýšenému nitrobřišnímu tlaku, který se přenáší i na močový měchýř, močová trubice odolá. Je schopná pevně uzavřít svůj svěrač tak, aby moč nemohla uniknout.  V tom jí pomáhají svaly pánevní dna a okolní pojivové tkáně. Právě ochabnutí svalů pánevního dna, například během těhotenství, po porodu a v menopauze, jsou velmi často příčinou stresové inkontinence.

Stresovou inkontinenci dělíme do několika stupňů závažnosti:

  • První stupeň – moč uniká po kapkách při smíchu, kašli, kýchnutí a při zvedání těžkých předmětů. K úniku moči dochází jen občas a v situacích spojených s náhlým zvýšením nitrobřišního tlaku. Nechtěný únik moči lze často vyřešit jen výměnou spodního prádla.
  • Druhý stupeň – moč uniká i v situacích provázených menším zvýšením nitrobřišního tlaku, například při chůzi po schodech, běhu, rychlejší chůzi nebo při lehčí fyzické práci. K úniku moči dochází několikrát denně i při běžných činnostech, proto je třeba začít používat speciální vložky a omezovat pitný režim. Inkontinence začne ovlivňovat i kvalitu života, protože je nutné omezovat nejrůznější aktivity – sport, práci a společenský život. Obava z nechtěného úniku moči vede často i k odmítání pohlavní styku.
  • Třetí stupeň – k úniku moči dochází již při velmi nízkém zvýšení nitrobřišního tlaku. Moč uniká téměř neustále, v klidovém stavu, při pomalé chůzi i vleže na lůžku. Při třetím stupni inkontinence se každodenní režim zcela podřizuje inkontinenci. Je potřeba používat objemnější inkontinenční pomůcky, myslet na jejich dostupnost a pravidelnou výměnu a pečovat o pokožku zatíženou inkontinencí.

Velmi málo žen se se svým problémem svěří lékaři. Stresová inkontinence je dokonce považována za něco, co patří k vyššímu věku. Většina seniorek je však dnes aktivních. Chodí do zaměstnání, věnují se sportu či jiným koníčkům, cestují. Začínají si uvědomovat, že inkontinence je nejen zdravotní a hygienický problém, ale i společenský hendikep, se kterým se nechtějí smířit. Je jedině dobře, že se o úniku moči hovoří na veřejnosti. Ženám, které inkontinence trápí, to dává naději, že je možné se úniku moči zbavit. Dozvídají se také o nových řešeních.

Lehčí stupeň inkontinence lze zvládnout pravidelným posilováním svalů pánevního dna případně pomocí nové intravaginální pomůcky, se kterou lze fungovat zcela bez inkontinenčních vložek. Všechny stupně inkontinence by měly být vždy konzultovány se specialistou, urologem nebo urogynekologem. Ten může navrhnout i chirurgické řešení, které problém inkontinence zcela vyřeší.

 

Žádná žena nemusí žít s inkontinencí, důležité je vyhledat pomoc včas.