Dcera jako strážný anděl

Rodina má držet pohromadě a pomáhat si

Martina bydlí v 11 kilometrů vzdálené obci a za maminkou tak dojíždí autem. Obvykle mamince asistuje před, v průběhu i po skončení dialyzačního ošetření. „Konkrétně pomáhám s přípravou dialýzy a napichováním,“ vysvětluje Martina a upřesňuje: „Pak jsem mamince k dispozici po celou dobu dialýzy, kdyby se spustil alarm nebo bylo potřeba cokoli jiného. Na konci ošetření maminku odpojím, vytáhnu jehly, přístroj důkladně umyju a provedu dezinfekci.“

Na úplný závěr Martina vytře a důkladně uklidí celý pokoj. Úklid je nezbytný pro udržení hygienické čistoty prostředí, aby zde bylo možné opakovaně provádět zdravotnické ošetření.

Ačkoli Martině a celé její rodině péče o Věru Fialovou zabere několik hodin denně několikrát v týdnu, nevnímají to nijak úkorně. „Nevidíme v tom zátěž ani omezení. Jsme přeci rodina, a proto držíme spolu,“ naprosto samozřejmě říká Martina.

Zapojení rodiny podporují i odborníci

Důležitost zapojení rodiny potvrzuje také primářka dialyzačního střediska B. Braun v Plzni MUDr. Lada Malánová. V ideálním případě se rodinní příslušníci účastní už rozhodovacího procesu o nejvhodnější metodě léčby, edukace a přípravy na zahájení terapie. Naprosto zásadní je však také psychická podpora. „Často jsou to právě rodinní příslušníci, kteří nám pomohou pacienta k dialyzační léčbě přemluvit,“ uvádí primářka Malánová. „Někteří nemocní totiž mají pocit, že selháním ledvin jejich život prakticky skončil, a nechtějí dialyzační léčbu vůbec zahajovat,“ dodává.

Pokud jde o praktické záležitosti, tak partner či rodina pacientům pomáhá především s běžnými denními činnostmi, chystají jim léky, připravují je na cestu sanitkou na středisko, případně je na ošetření sami vozí. „Hlavně ale dodávají pacientům kuráž a sílu vyrovnat se se životní změnou,“ zdůrazňuje Lada Malánová.

Podpora druhých dodá sílu i tomu, kdo pomáhá

Rodina Věry Fialové je skvělým příkladem rčení: „Když se chce, všechno jde“. Ačkoli Věřiny blízké pomoc do jisté míry omezuje, nikdy nepochybovali o tom, že dělají správnou věc. Dokonce ani neuvažovali o tom, že by využili služeb externí pečovatelské služby, aby si odlehčili. „Jsme rodina a zvládneme to sami,“ konstatuje s úsměvem Martina.

Sílu a energii jí dodává také fakt, že mamince domácí léčba vysloveně prospívá. Získala zpět kontrolu nad svým životem, může opět chodit do práce, má mírnější dietu a zdaleka ne tak striktně omezený pitný režim. „Maminka domácí dialýzu snáší velice dobře, a to nám všem dělá velkou radost,“ potvrzuje Martina.

Pomoc rodiny má pozitivní dopad na výsledky léčby

Dcera Věry Fialové si plně uvědomuje, že pomoc nemocným, byť v rámci rodiny, není samozřejmostí a na vlastní kůži má vyzkoušené, co péče obnáší. Přesto je přesvědčená, že to, co ona a její rodina pro maminku dělají, má smysl a pozitivně se projevuje na výsledcích léčby. Proto vzkazuje všem, kteří se rozhodli v nemoci podpořit své blízké: „Smekám před Vámi. Nevzdávejte se a bojujte dál za jejich lepší život. Stojí to za to.“

TŘI OTÁZKY PRO NEFROLOGA

Co může rodina udělat pro pacienty a v čem pomůže ošetřující personál? Ptali jsme se primářky dialyzačního střediska B. Braun Avitum v Plzni MUDr. Lady Malánové.

Jak je důležitá aktivní účast rodiny na péči o pacienta s onemocněním ledvin?

Zapojení rodiny je velice důležité a vítané. Vždy oceňujeme, když se rodina zajímá o průběh léčby a změny v běžném režimu pacienta. Důležitá jsou mezi jiným dietetická omezení, například restrikce v příjmu draslíku a fosforu, úprava pitného režimu nebo nutnost zvýšeného příjmu bílkovin. Zapomínat nesmíme také na péči o píštěl nebo katétr a psychickou podporu rodiny.

Jakým hlavním výzvám rodiny pacientů čelí a co pro ně obvykle bývá nejtěžší?

Rodina si musí zvyknout na jiný režim, ať už nemocný dojíždí na středisko nebo se dialyzuje doma. Při domácím ošetření jde o vyčlenění prostor k ošetření a skladování spotřebního materiálu, někde jsou třeba i stavební úpravy. Změny se týkají i plánování rodinného života, volného času, návštěv, stravovacích návyků nebo vaření.

Poskytujete rodinným příslušníkům pacientů pomoc ve formě konzultací nebo jiných prostředků?

V době předcovidové jsme každý rok pořádali den otevřených dveří, kdy se příbuzní měli možnost podívat na dialyzační středisko a mohli s námi probrat vše, co se týkalo jejich příbuzných.