Jak funguje domácí dialýza?

Veškeré technické zařízení specialisté pacientovi před prvním domácím spuštěním připraví, nainstalují a pravidelně jej budou kontrolovat a udržovat. Pro případné komplikace bude mít pacient k dispozici telefonní číslo na lékařskou pohotovost a na technickou a aplikační horkou linku. Pokud bude vše probíhat bez problému, bude muset docházet na kontrolu k lékaři pouze v intervalech několika týdnů, aby mohla být provedena důkladná rutinní kontrola.

Technický pokrok, pokrok k vyššímu komfortu

Novodobá technika zajišťuje pacientům větší samostatnost, ale i když ji využívá a poptává čím dál více pacientů, není vhodná pro všechny. Aby pacient získal možnost připojit se na domácí dialýzu, měl by splňovat přísná lékařská kritéria, například jeho zdravotní stav by měl být stabilizovaný, musí mít dobře fungující AV přístup a především musí disponovat technickými dovednostmi potřebnými k tomu, aby dennodenně a bezproblémově zvládal domácí dialýzu provádět.

Důležité také je, aby pacient měl ve své blízkosti někoho, kdo mu v případě potřeby bude schopen asistovat a pomoci, ať už se jedná o partnera, kamaráda nebo člena rodiny. Existují také pacienti, kteří se cítí nejpohodlněji v dialyzačním středisku. Domov pacienta musí pro domácí dialýzu disponovat nezbytným prostorem Kromě požadovaných technických a osobních schopností pacienta je zapotřebí, aby prostor, ve kterém bude dialýzu provádět, byl vhodně zařízený a měl dostatečnou velikost. V domě nebo bytě musí být místo pro umístění dialyzačního přístroje a také musí být k dispozici technické zařízení pro výrobu ultračisté vody. Je třeba, aby v něm byl prostor i pro dialyzační lůžko nebo křeslo a pro skladování materiálů pro provádění dialýzy.

Zvládnutí každé techniky

Před zahájením domácí dialýzy se pacient spolu se svými pomocníky připravuje na domácí dialýzu na specializovaných kurzech a školeních. Většinou se tato školení konají přímo v dialyzačním středisku a následně u pacienta doma. Pacient se školí tak dlouho, dokud si zcela neosvojí všechny techniky, od správného mytí rukou a měření krevního tlaku přes natažení stříkaček po připojení trubiček. Tento proces může trvat několik týdnů, nebo dokonce měsíců. Mnoho pacientů má obavy z propíchnutí AV přístupu. Není se však čeho obávat. Jeden pacient, který si domácí dialýzu provádí již několik let, říká: „Já si osobně myslím, že to bolí méně, když si to dělám sám, než když mi to dělá někdo jiný. Už se nebojím toho, že by se mohlo něco pokazit. Kdyby se náhodou vyskytly nějaké problémy, myslím si, že bych situaci zvládl, a pokud by bylo potřeba, mohu se vždy odpojit.“

Domácí hemodialýza oslovila množství pacientů, kteří teď sami podstupují proceduru šestkrát týdně po dobu dvo a půl nebo tří hodin. Tito pacienti již většinou nemusejí dodržovat dietní omezení ani omezovat příjem tekutin, protože si toxiny a tekutiny odstraňují denně. Ostatní zachovávají interval tří procedur týdně, ale dobrovolně podstupují proceduru déle. To může mít velmi dobré účinky na odstraňování toxinů. Oba způsoby pozitivně ovlivňují zdraví a pohodu pacientů. To vše jsou dobré argumenty, odpovědnost za hygienu a přesnou manipulaci se stříkačkami však v případě domácí dialýzy zůstává stejná jako u pacientů podstupujících dialýzu na dialyzačním středisku.

Většina pacientů s domácí hemodialýzou však získává více zkušeností s kanylací své vlastní píštěle, než jakých může kdy dosáhnout zdravotní sestra. Možné komplikace u píštěle bývají pravděpodobně odhaleny dříve, pokud pacient ví, že za píštěl nese plnou odpovědnost. Pacienti, kteří si provádějí dialýzu doma, se postupně stávají uvolněnějšími a vyrovnanějšími, protože ačkoli je dialýza komplikovanější než třeba čištění zubů nebo mytí vlasů, stane se pro ně dříve či později zcela přirozenou součástí každodenního života, spolu se znovu získanou svobodou.