Pitný režim – není třeba hlídat každou vypitou sklenici vody

Příjem tekutin je velmi důležitý pro správnou činnost organismu, ale měli bychom k němu přistupovat s rozumem a vědomím, že i nadbytečné množství vody může organismus poškodit. Filtrační kapacita ledvin je omezená, a tím, že člověk vypije více vody najednou, se jejich činnost nezvýší. Potřeba tekutin je individuální záležitost závislá na mnoha faktorech. Záleží na hmotnosti člověka, věku, pohlaví, fyzické aktivitě a zdravotním stavu, především stavu ledvin a výši krevního tlaku. Kromě intenzity fyzické práce je důležitá i teplota a vlhkost prostředí, oblečení, aktuální zavodnění organismu i složení a množství přijaté potravy. Ovoce, zelenina a polévky tekutiny částečně nahrazují. Všechna doporučení, kolik vody denně vypít, slouží spíše pro orientaci a není třeba je dodržovat za každou cenu.

Orientačně se můžeme řídit tím, že potřebujeme vypít minimálně 20 ml vody na 1 kg tělesné hmotnosti.

Dospělý člověk ztrácí denně přibližně dva litry vody močí, stolicí, potem a dýcháním. Část ztráty dokáže organismus nahradit ziskem vody z procesu látkové přeměny, část získá z potravin a zbytek je třeba do těla dostat ve formě nápojů. Zdravý člověk odhadne situace, kdy je třeba více pít, tedy v horku, při intenzivní zátěži, v případě horečnatých onemocnění nebo průjmu. Pokud se ozve žízeň, je to již první varovné znamení mírné dehydratace na úrovni ztráty tekutin 1–2 % své váhy. Dostatečný příjem tekutin ukazuje také světle žlutá barva moči, je-li barva tmavší, tělu voda chybí.

Voda je základ, ale někomu nechutná

Naše republika patří k zemím s velmi přísně kontrolovanou vodou, a proto se téměř všude můžeme napít obyčejné vody z kohoutku, která je nenahraditelná. Dále je vhodné pít neslazené ovocné čaje, minerální vody, ředěné sirupy a ovocné šťávy, případně nealkoholické pivo. Přednost dáváme nápojům nesyceným. Nápoje s oxidem uhličitým mohou dráždit žaludek, způsobovat překyselení a nadýmání. Nedoporučuje se konzumace alkoholu, kávy a černého čaje ve větším množství, protože tělo odvodňují. Tekutiny bychom měli přijímat v menších objemech a v průběhu celého dne.

Následky nedostatečného příjmu tekutin

Nelze spoléhat jen na pocit žízně, ten by měl být posledním varováním. Dohlížet na pitný režim je důležité u dětí a seniorů, kteří někdy pocit žízně nevnímají. Prvními známkami dehydratace je pocit suchosti v ústech, okoralé rty, bolest hlavy, únava, ospalost, pokles výkonnosti a špatná koncentrace. V horkém létě se tělo ochlazuje pocením. Nemůže-li vylučovat pot, hrozí přehřátí organismu a oběhové selhání. Nedostatečná cévní náplň způsobí poruchu prokrvení mozku a srdce a následnou ztrátu vědomí, srdeční příhody a další zdravotní komplikace. Při dlouhodobém nedostatku tekutin se přidávají bolesti kloubů, zácpa, poruchy funkce ledvin a dalších orgánů. Nedostatek tekutin může podpořit vznik ledvinových kamenů a vysokou krevní hladinu kyseliny močové.