Štědrovečerní menu napříč Evropou

Německý vánoční stůl obohacuje také tradiční jablečný závin, vánoční štolu plněnou kandovaným ovocem a marcipánem, ale také kompotované třešně. Jako dezert má v Německu tradici také sladká rýže se směsí červeného ovoce, která je zahuštěná pudinkem a ozdobená najemno nakrájenými mandlemi. V jiných koutech Německa na štědrovečerním stole nechybí zapečená jablka s rebarborou, citronovou kůrou a skořicovou drobenkou, ozdobená domácí vanilkovou zmrzlinou. Na závěr večera si Němci rádi dopřávají ovocný salát s příchutí šampaňského nebo likéru.

Rakouský valčík chutí

Rakouský štědrovečerní stůl je na první pohled hodně podobný tomu českému, ale v detailech najdeme množství zásadních rozdílů. Například v některých částech Rakouska se objevuje pečená husa, jinde zase pečené klobásky. Tradiční rakouská štědrovečerní večeře obsahuje předkrm, kdy se podává buď zauzené filátko ze pstruha, či speciální rybí knedlíčky v bylinkové omáčce. Jako hlavní chod se servíruje smažený candát s bramborovým salátem, protože kapr už v Rakousku vyšel z módy. Candát je mnohem lehčí a chuťově lahodnější. Pokud poodjedeme z Vídně směrem k alpským oblastem, na štědrovečerní tabuli narazíme zejména na zvěřinu, často reprezentovanou srnčí svíčkovou pečenou na hruškách.

Poláci si připíjejí vařonkou

Další kulinářskou štědrovečerní zastávkou je Polsko. Vzhledem k jeho silné křesťanské základně patří Vánoce v této zemi k jednomu z nejhlavnějších svátků v roce. Večeře se skládá z dvanácti chodů a je přímo úměrná bohatství konkrétní rodiny. Podává se například boršč z červené řepy nebo těstovinové "ušky" plněné zelím s houbami. Následují pokrmy z ryb, ať už sladkovodních nebo mořských. Nejčastější bývá kapr na černo doplněný švestkami anebo se ryby podrtí a podávají se v jemném rosolu. Na Štědrý večer se v Polsku jí také krocan nebo studená obložená mísa a nechybí ani pirožky. Sladkou část zastupuje makový závin. Poláci ke všemu popíjejí grog a typickou kořalku "vařonkou", která je spojením vody, cukru, pálenky a skořice.

Maďarské halászlé

V Maďarsku patří Vánoce k nejvýznamnějším svátkům v roce stejně jako u Poláků. Významný je také druhá svátek vánoční, tedy svátek svatého Štěpána, jmenovce zakladatele historického maďarského státu. K tomuto svátku se dochovala tradice pečení svatoštěpánského koláče, který se při první adventní neděli uloží na kraj stolu a tam musí setrvat až do Tří králů. Večeře na Štědrý den začíná po setmění s východem první hvězdy a její typickou pochutinou je tzv. halászlé, tradiční pikantní maďarská rybí polévka. Maso na vánoční stůl v Maďarsku nepatří, s výjimkou rybího, a štědrovečerní hodování trvá i několik hodin.

Švýcarské "uvař si sám"

Zajímavý a hodně netradiční vánoční zvyk provozují Švýcaři, hlavně v srdci regionu Lucern, kde řada rodin usedá za štědrovečerní stůl s heslem "uvař si sám". V tomto případě se jedná o večeři ve formě fondue chinoise. Uprostřed stolu stojí rozpálený hrnec nebo podobná nádoba se silným masovým vývarem, který se neustále vaří. Plátky najemno nakrájeného masa se nandají na mísu a každý si napichuje na vidličku a vkládá maso do vývaru. Z masa Švýcaři preferují telecí, krůtí a vepřové, ale také hovězí. Po vyjmutí z vroucího vývaru doplňují svůj pokrm různými exotickými omáčkami, kterých se na stole objevuje 8-10 druhů.

Severské žebírko a pečená šunka

Ani u našich sousedů na severu není štědrovečerní menu nikterak nudné. Norové mají své sváteční pokrmy rozděleny podle oblastí. Podél fjordů a na východě Norska dominuje na vánočním stole vepřové žebírko, západu dominuje žebírko jehněčí. Sever Norska stejně jako jih okupuje treska vařená ve slané vodě.

Dánové holdují masu. Na Vánoce se podávají husy nebo kachny nadívané sušeným ovocem a servírované se silnou hnědou omáčkou z výpeku. Jako přílohu používají červené zelí, karamelizované brambory a svařené víno. Dánové mají také své osobité vánoční pokrmy, jako je například aebleskiver - plněný koblížek, který se připravuje na speciální pánvi a servíruje se hojně posypaný moučkovým cukrem. Po celou dobu adventu se v Dánsku podávají tzv. yule. Jedná se o nejrůznější druhy nakládaných ryb a zimního piva.

Pro Švédy je zase typická světově proslulá pečená šunka potřená hořčicí, kterou zapékají do brambor a červeného zelí. Je to základní předkrm štědrovečerní večeře. Jako hlavní chod se podávají vařené hnědé fazole se slaninou a cibulí. Zajímavostí je sladká tečka, kterou je rýžová kaše politá jahodovou polevou. Švédové v této kaši hledají zapečenou mandličku, a kdo ji najde, dostane dárek.

Estonci hodují vepřovému v pečené podobě, ale zajímavostí jejich štědrovečerní tabule je určitě salát z marinovaných tykví, hub a slaných okurek.

Rumuni pečou levandulový chléb

Vánoční večeře patří v Rumunsku k velkým událostem a na počest svatého Ignáce se poráží prase, které je pak základem rumunské vánoční hostiny. K vepřovému se podávají často domácí nakládané okurky a jako příloha nebo také předkrm tzv. sarmale – nakládané zelné listy, které jsou naplněny rýží a vepřovým masem. Na Vánoce se v Rumunsku peče levandulový chléb ve tvaru kříže a o ten se symbolicky dělí se sousedy.

Le reveillon z Francie

Ve Francii se slaví Štědrý večer tradičně v rodinném kruhu a u této příležitosti se podává le reveillon, pokrm z ústřic, klobásek, vína, pečené šunky, salátů, ovoce a sladkostí. Na francouzském venkově se také připravuje pečený krocan s kaštanovou nádivkou nebo lanýžovou pastou a kuřata se zeleninovým salátem, rajčaty a olivami. V Paříži se zase jedí čerstvé ústřice. Francouzi si dopřávají také škeble, kaviár, lososa a obalovaná žabí stehýnka. Kromě toho se servíruje pečený Kristův chléb ozdobený cukrovou pěnou tak, aby připodobňoval malého Ježíška. Podle starých zvyků se pak rozdává chudým. Na francouzském vánočním stole nesmí chybět ani bohatá sýrová tabule.

Italský vánoční dezert panettone

Pro italské Vánoce jsou tradiční artyčoky, plněná zvěřina, nejrůznější druhy ryb, pečená kuřata a polenta, což je slaná kukuřičná kaše. Na Sicílii je štědrovečerní večeře přezdívána svátkem sedmi ryb, kdy jsou konzumovány ryby různých druhů. Tato tradice přetrvala spíše už jen na italském venkově, městská Itálie dává přednost evropským vánočním pokrmům. Ikonickým chodem italských Vánoc je sladké pečivo s rozinkami a kandovanou citronovou i pomerančovou kůrou, zvané panettone. Tento pokrm, přezdívaný též italská bábovka, má svoje fanoušky po celém světě. Krájí se na tenké plátky a servíruje se sladkým krémem, který je vyroben z mascarpone a sušeného ovoce.