Žízeň v parném létě

Dehydratací jsou ohroženi i pacienti s horečnatým onemocněním nebo průjmem. I v těchto případech je vhodné zvýšit pitný režim. Pacient na dialýze by si měl pravidelně jednou měsíčně změřit množství moče, kterou vyloučí za 24 hodin v den, kdy nemá dialýzu. Podle toho pak vypočítáme, kolik tekutin může vypít za den. Je to množství moče za 24 hodin plus 250–500 ml.

Vhodné tekutiny

Nejvhodnějším nápojem je pitná neperlivá voda, kterou lze ochutit šťávou z vymačkaného ovoce, například citronem nebo pomerančem. Dále se mohou zařadit neslazené ovocné čaje, v menší míře pak slabý zelený nebo černý čaj. Kávu je možné pít pouze po konzultaci s lékařem.

Tekutiny s vykřičníkem

Mezi nedoporučené tekutiny pro běžné popíjení řadíme alkohol, který by měl být konzumován v co nejmenší míře a rozhodně by neměl nahrazovat náš pitný režim. Je vhodné se vyhnout neředěným ovocným nebo zeleninovým džusům. Kromě často velkého množství cukru obsahují i draslík, který se běžně vyskytuje v ovoci a zelenině. Draslík je minerální látka, jejíž množství by si dialyzovaný pacient měl v jídelníčku hlídat.

Není tekutina jako tekutina

Dialyzovaný pacient by si kromě příjmu tekutin, které vypije, měl hlídat i množství a složení jídelníčku, protože i potraviny obsahují vodu, která se započítává do celkového denního příjmu. Záleží tedy i na tom, jak pacient jí a vaří. Pokud tedy zařazuje do svého jídelníčku potraviny s velkým nebo vyšším obsahem vody, měl by tomu přizpůsobit samotný pitný režim a myslet na to, že ovoce a zelenina obsahují poměrně velké množství vody. Dále např. také rýže nebo těstoviny během vaření pojmou určité množství vody. Mléko je tvořeno téměř z 90 % vodou. Další skryté tekutiny můžeme najít v omáčkách nebo šťávách, které servírujeme např. k masu. Velkým zdrojem tekutin jsou i polévky, proto nejsou pro dialyzované pacienty úplně vhodné. Také na zadělání pečiva je ve většině případů použita tekutina (voda nebo mléko). Proto jsou důležitá dietní opatření pro nastavení optimálního pitného režimu.

Jak si hlídat pitný režim

Samozřejmě že pro mnoho pacientů není snadné si hlídat množství přijatých tekutin, ale existuje pár rad, jak si lze snadněji kontrolovat pitný režim. Množství nápojů, které pacient vypije, se dá snadno změřit, ale pozor na vodu skrytou v potravinách, které obsahují velké množství vody. Patří sem:

• voda (včetně vody na zapití léků),
• ovocné džusy (POZOR, obsahují velké množství kalia, raději je nepijte),
• káva, čaj,
• mléko (včetně mléka použitého na vaření),
• pivo, víno,
• polévky, omáčky, zálivky do salátů,
• ovoce a zelenina,
• rýže a těstoviny (doporučujeme nevařit příliš dlouho, aby nenasály vodu),
• jogurt, zmrzliny, pudink.

  Žízeň můžeme ovlivnit několika způsoby:

• Omezte příjem soli, nebudete mít takovou žízeň. Je potřeba omezit kořeněná a ostrá jídla, která vyvolávají pocit žízně.
• Snažte se nepít ze zvyku nebo proto, že jste ve společnosti.
• Zkuste si omýt ústa nebo je vypláchnout studenou vodou, ale nepolykejte ji.
• Zkuste cucat kostky ledu, které lze ochutit citronem.
• Hlídejte si objem vypitých skleniček nebo hrnků. Opticky vypadá lépe menší sklenička.

  Vytváření slin v ústech můžeme podpořit:

• Cucáním kolečka citronu nebo grepu.
• Pojídáním zmražených kousků ovoce.
• Cucáním kyselých nebo mentolových bonbonů.
• Žvýkačkou.
• Jemné kousnutí do špičky jazyka může stimulovat vytváření slin působením slinných žláz v jazyku.