Umělý kloub - rozhovor s profesorem Tomášem Trčem
Vypadá to, že se zdravotnickou reformou přišlo více otázek, než zlepšení. Pane docente, má v dnešní době pacient možnost volby implantátu? Může si vybrat, jaký kloub, z jakého materiálu, případně od jaké značky si nechat dát do těla?
Vzhledem k tomu, že nebyla nijak řešena forma standardu a nadstandardu a možnosti pacientů nějak reagovat na to, co trh nabízí, jsou minimální, tak pacient má právo volby implantátu nebo operačního postupu velmi malé, spíše tedy žádné. Jedině lékař může rozhodnout, co je pro pacienta optimální (v lepším případě) a v horším případě musí lékař zvolit takový postup, který je optimální pro dané zdravotnické zařízení, ve kterém působí. Lékař musí dodržovat určitá ekonomická pravidla a musí ošetřit více pacientů s danou chorobou, než méně pacientů s dražšími implantáty. Netvrdím, že s kvalitnějšími, to bych chtěl zdůraznit.
Podle čeho se vlastně posuzuje kvalita implantátu?
Implantát se posuzuje jednak podle toho, z jakého materiálu je vyroben, jaký má design, jak je přesné instrumentarium pro jeho operaci a hlavně podle toho, jak je úspěšný ve svém vlastním použití, tedy jak dlouho funguje bez problémů v lidském těle. V předchozí odpovědi jsem zmínil, že drahý implantát neznamená automaticky kvalitnější, ale zcela logicky se to od něj očekává. Existují například implantáty, které jsou velmi jednoduché a řekl bych, ne příliš sofistikované a přes to, když jsou v rukách zkušeného operatéra, vydrží pacientovi spoustu let. Na druhé straně máte velmi drahé implantáty ze speciálních slitin, které jsou předurčeny k tomu, aby vydržely pacientovi desítky let, ale když je implantuje někdo nezkušený, může se stát, že vydrží jen pár let a pacient musí záhy na re-operaci. Máme ale k dispozici registry, ve kterých jsou v mnoha zemích evidovány implantáty od různých výrobců a můžeme sledovat, jak je který z nich spolehlivý, zdali jsou u nich komplikace a pokud ano, tak jakého typu, apod.
Když se budeme bavit konkrétně o endoprotézách kolen, případně kyčlí, jak dlouho vydrží tyto umělé klouby v těle a jaký vliv na jejich životnost mají schopnosti operatéra?
Na to je velmi obtížné odpovědět, protože případ od případu je jiný. Dalo by se říct, že jak s nimi pacienti zachází, tak dlouho jim vydrží. V průměru endoprotéza vydrží 10 let a více. Kolení endoprotézy vydrží obecně o něco déle, než kyčelní, ale je to opravdu případ od případu. Nejsou výjimkou pacienti, kteří mají endoprotézu déle než 20 let a pořád jim velmi dobře slouží. No a myslím si, že druhá část vaší otázky je naprosto zásadní. Nejdůležitější je, jak je endoprotéza umístěna a jak je pacientovi voperována. Na tom závisí životnost náhrady, a pokud je endoprotéza špatně umístěna, je úplně jedno, jestli jde o vysoce kvalitní implantát, nebo o průměrný. Samozřejmě, že implantát může selhat, přeci jen je to mechanická věc, může se zlomit, nebo může dojít k jinému mechanickému selhání, ale je to něco, co se dá řešit a stává se to spíše výjimečně.
Zjistí pacient sám od sebe, že je s implantátem nějaký problém, že nefunguje tak, jak by měl?
Určitě. Pacient totiž začne mít podobné obtíže, jako měl před operací. V místě implantátu začne cítit bolest a druhotné příznaky, že něco není v pořádku, přijdou záhy.
Před dvěma lety jsme se setkali při natáčení pořadu Prizma pro Českou televizi. Tehdy jste prezentoval výhody operace s tzv. navigačním systémem. Využíváte tyto přístroje v ortopedii často a jak vidíte jejich budoucnost?
Ortopedie je technický a operační obor a technologie, kterou jsme prezentovali má své opodstatnění a své výhody. Přístroje tohoto typu nám pomáhají zvýšit přesnost, která je v ortopedii velmi důležitá, ale jakýkoliv přístroj, který již existuje, nebo se teprve vyvíjí, nikdy nenahradí práci samotného operatéra. Navigační přístroje typu OrthoPilot mají a budou mít v medicíně své uplatnění a myslím si, že trend půjde tímto směrem. Zároveň je ale nutné zdůraznit, že všechno je otázkou financí a pokud na využívání moderních technologií, jež jsou přínosem, ale nejsou nepostradatelné, nemáme prostředky, musí se zapojit sami pacienti tím, že si na takový zákrok přispějí, nebo si ho sami uhradí.
Celý rozhovor najdete v Braunovinách.
Herec, dabér a pedagog Jan Přeučil letos v květnu podstoupil výměnu kyčelního kloubu. Přestože se...
Celý článekPacientská cesta je unikátní konzultační projekt skupiny B. Braun, který si klade za úkol co možná nejefektivnější postup při výměně kyčelního nebo kolenního kloubu.
Celý článekV Nemocnici Šumperk praktikují jako první v republice nový program zvaný Pacientská cesta, který...
Celý článek