Ortopedie je chirurgický obor medicíny, který se zabývá léčbou a rehabilitací onemocnění či poruch pohybového aparátu, tedy kostí, kloubů, svalů a šlach. Tyto poruchy a onemocnění mohou být jak vrozené, tak i získané. Základním rozdělením ortopedie je ortopedie chirurgická a nechirurgická. 

Velmi často jsou ortopedická onemocnění vrozená nebo začínají v raném dětství a pro tyto případy existuje speciální obor - dětská ortopedie.

Mezi nejčastější ortopedická onemocnění patří:

  • degenerativní onemocnění kloubů (artróza a osteoartróza)
  • zánětlivé onemocnění kloubů (artritida)
  • poškození chrupavky kloubu (chondropatie)
  • ztráta výšky nebo shrbení (osteoporóza)
  • onemocnění měkkých tkání kloubu (synovitida a bursitida)
  • onemocnění šlach a úponů svalů (tendinitida)
  • poranění pohybového aparátu při práci nebo sportu
  • onemocnění páteře a celá řada dalších…

Ortopedická léčba zahrnuje i totální náhrady velkých kloubů. Při totální endoprotéze dochází ke kompletní výměně kloubu a při částečné endoprotéze se operativním zákrokem kloub upraví a je provedena pouze výměna poškozené části.
 

Články k tématu
Operácia kolena
Operace kolene

Měkké tkáně a svaly ležící pod kůží budou šetrně odhrnuty ke straně, tak aby se odkryl kolenní kloub...

Celý článek
Operácia bedrového kĺbu
Operace kyčelního kloubu

Pod řezem se nacházející měkké tkáně a svaly, které je třeba odsunout stranou a odhalit kyčelní...

Celý článek
Kolenný kĺb
Kolenní kloub

Stavba kolenního kloubu Kolenní kloub tvoří pohyblivý spoj mezi holenní a stehenní kostí. Obě části...

Celý článek
Stavba bedrového kĺbu
Kyčelní kloub

Stavba kyčelního kloubu Kyčelní kloub se skládá z kloubní jamky, uložené v pánevní kosti, a z...

Celý článek
Doktor s pacientkou v diskuzi o režimových opatřeních
Režimová opatření po operaci páteře

Operací lékaři odstraní akutní problémy, především bolest, ale páteř potřebuje čas na uzdravení. V...

Celý článek
MUDr. Kristina Kozelnická
Co dělat pro zdravou páteř? Cvičit, cvičit, cvičit

Spondylochirurgie, obor, který se zabývá páteří, pohledem mladé lékařky MUDr. Kristiny Kozelnické z...

Celý článek
Operace páteře
Operace páteře

Problémy s páteří řeší řada lékařských oborů, zejména neurologie, ale i ortopedie, neurochirurgie...

Celý článek
Pacient s lékařkou diskutují o páteři
Proč je páteř dvojitě prohnutá

S jistotou lze říci, že na rozdíl od jiných částí lidského těla, které jsme nikdy neviděli, páteř...

Celý článek
Ženy cvičí jógu
Jak si udržet zdravou páteř

Každý z nás by si jistě vzpomněl alespoň na jednu radu, jak předcházet bolesti zad. O problémech se...

Celý článek

Jedná se o první stupeň degenerativního onemocnění kyčelních kloubů, které spočívá ve „zrychleném opotřebení“ kloubů, postupném úbytku kloubní chrupavky (zúžení kloubní štěrbiny na RTG) a změnách na kostech v okolí (drobné okrajové apozice). Podkladů pro vznik je více – méněcennost chrupavky (podíl dědičnosti), přetěžování kloubů, onemocnění kyčelních kloubů v dětském věku, atd. Jedná se o onemocnění, které postupně pokračuje a lze ho pouze zpomalit. Při vyšších stupních se projevuje bolestmi a zhoršeným pohybem v kloubech. Léčba nižších stupňů spočívá ve zpomalení procesu pomocí režimových opatření a podpůrné léčby. Jde o omezení nevhodné zátěže kloubů - snížení váhy u pacientů s nadváhou, omezení nošení břemen a nevhodných sportovních aktivit (prudké dopady na končetinu), vhodná je naopak pohybová aktivita bez přetěžování kloubů (kolo). Dále jsou doporučovány výživové doplňky ke zlepšení stavu chrupavek, významná je rehabilitační péče – správné procvičování kloubů. Definitivní léčbou nejvyšších stupňů je výměna kyčelního kloubu, která je vyhrazena pro pacienty se značným omezením pohybu a bolestmi.

Po poranění lokte často vznikají trvalé následky. Typickým následkem je omezení pohybu ve smyslu nedostatečného natažení, dalším bývá postupně se rozvíjející artróza. Artróza znamená postupně se zhoršující stav chrupavek, které byly původně poraněny. Původně hladký povrch chrupavky, se stává nerovným, chrupavka se postupně ztenčuje a tím se zhoršuje pohyb v kloubu. Omezení pohybu po úrazech je obvykle způsobeno „jizvením“ tkání kolem kloubu – svaly, vazy a další struktury. Oba tyto procesy nelze zastavit. Operačním odstraněním jizevnatých tkání a uvolněním pohybu kloubu se sice na čas může hybnost zlepšit, ale rány po operaci se opět zhojí jizvami, které postupně pohyb opět omezí. Tento postup je vhodný jen u zvlášť těžkých omezení pohybu, což nebude asi Váš případ. Operační řešení artrózy je nejčastěji v náhradě postiženého kloubu. Loketní kloub je ale poměrně komplikovaný a stejně tak i náhrada loketního kloubu. Výsledky těchto operací nejsou i přes intenzivní výzkum optimální, provádějí se tedy opět pouze v případě těžkého omezení pohybu. Z neoperačních postupů zbývá podpora výživy kloubních chrupavek (injekce do kloubu a doplňky stravy) a rehabilitace – jak cvičení k uvolnění jizevnatých struktur (zlepšení pohybu), tak doplňující procedury k tomu určené. Z dalších opatření je vhodné nepřetěžování postižených kloubů ve smyslu nošení břemen a nevhodného sportu. Pokud se chcete ujistit, zda jsou vyčerpány všechny možnosti léčby, je vhodná konzultace jiného ortopeda, nejlépe takového, který se specializuje na problematiku horní končetiny, či lokte, sebou kompletní dokumentací.

Záleží na režimu pracoviště, kam jdete na operaci.

Úbytek energie ani vypadávání vlasů s největší pravděpodobností nesouvisí s provedenou operací, obzvlášť když nejsou komplikace v operované oblasti. V případě problémů s hojením rány a kloubu, by se o tomto spojení uvažovat. Reakce na stres může být samozřejmě různá, ale po roce by již mělo být vše normalizováno. Pokud máte pochybnost, bylo by dobré jít na kontrolní vyšetření operované kyčle k ortopedovi. Bude-li vše v pořádku a potíže budou trvat, bylo by vhodné provést celkové vyšetření u internisty, kam Vás odešle praktický lékař.

Vzhledem k tomu, že máte potíže s více klouby, jde zřejmě o systémové onemocnění, které by mělo být vyšetřeno a léčeno lékařem revmatologem. Obvykle se tato onemocnění projevují zánětem, jak popisujete. Léčba těchto onemocnění spočívá v užívání léků (jako je např. Prednison), léčbě bolesti, injekcích do nejvíce postižených kloubů a rehabilitaci, či lázeňské léčbě. Operační léčba přichází na řadu až u následků tohoto onemocnění, tedy při významném zhoršení pohybu či bolesti v kloubech. U kolene zpravidla až u artrózy 3. a 4. stupně. Správné načasování eventuálních operací by mělo vyplynout z výsledků vyšetření revmatologem a ortopedem.

Bolesti od páteře by pravděpodobně nebyly doprovázeny otokem. S největší pravděpodobností půjde o kombinaci více problémů – onemocnění páteře, artrózy kyčle a trochanterické burzitidy, která artrózu často doprovází. Neurolog by mohl přiblížit, jak moc se na potížích podílí onemocnění páteře po provedení vyšetření jako CT, magnetická rezonance, EMG a eventuálně dalších. Ortoped by si měl poradit s trochanterickou burzitidou a artrózou – od vyšetření (rentgen, ultrazvuk), až po léčbu.

Tuto otázku by měl zodpovědět Váš ortoped, nelépe operatér, který je podrobně seznámen s konkrétní situací. Obecná doporučení se řídí pravidly – neohýbat kyčel více než do 90stupňů, nekřížit nohy přes sebe – prostě režim zabraňující vykloubení endoprotézy. Ve chvíli, kdy je dovoleno plně došlapovat, by mohlo být za normálních okolností povoleno i zlehka cvičit na orbitreku, kde rizika vykloubení při normálním cvičení nejsou. Pochopitelně je nutno přidávat na zátěži končetiny postupně.

Obecně se ve světové literatuře doporučuje resurfacing zvážit u mužů mladších 60 let, u kterých je dobrá kvalita kosti – tedy není osteoporóza, jsou téměř normální anatomické poměry horního konce stehenní kosti, není příliš velká osteonekrosa hlavice a hlavice je dostatečně veliká. Výhodou je možnost aktivit, které nejsou povolovány po TEP, jako například možnost dělat dřepy, běhání apod. Eventuální následná operace – převedení na TEP, je obdobou primální implanace TEP. O indikaci musí rozhodnout ortoped, který je s Vaším případem seznámen, v optimálním případě přímo operatér, který zná všechny výhody i úskalí metody.

Podle popisu se opravdu může jednat o artritidu. Nejlepší by bylo se obrátit na lékaře specialistu na kloubní onemocnění – revmatologa. Z výsledků specializovaných vyšetření by měla vyplynout diagnóza a řešení, tedy léčba.

Peřinka se kojencům dává pro zlepšení postavení v kyčlích, které umožní správný vývoj kloubů. I přes to, že pomáhá, nelze zaručit úplné dohojení. Často tito lidé mají sklon k potížím s kyčlemi v dospělosti, i když k podstatně menším, než bez peřinky. Při Vašem věku a váze je třeba pátrat po příčině potíží. Zřejmě se nejedná o větší artrotické změny, to by viděl ortoped na rentgenu. Nabízí se došetření kyčle magnetickou rezonancí, která ukáže i struktury, které nejsou viděn na rentgenu, jako jsou chrupavky, vazy, šlachy apod. Souběžně je s výhodou absolvovat rehabilitaci zaměřenou na uvolnění kyčelního kloubu a zpevnění svalstva a jeho koordinaci. Dle stavu po rhb a výsledků magnetické rezonance by měl ortoped stanovit další postup.