Dobrý den, u TEP kolene se nahrazuje kompletně kloubní povrch celého kolene. Náhrada „půl kolene“ nejčastěji „vnitřní strany“ povrchu kolenního kloubu – tzv unikondylární náhrada je šetrnější zákrok - zachovává se nejen zdravá strana kloubních povrchů, ale i zkřížené a postranní vazy a čéška. Stabilita těchto náhrad je větší než u výměny celého kloubu a zpravidla umožňuje více aktivit. V případě potřeby lze unikondylární náhradu převést na totální endoprotézu.

Záleží samozřejmě na konkrétní situaci. Kromě operačního řešení náhradou kolenního kloubu, které se při trvalých bolestech a artróze 4. stupně zpravidla doporučuje, zbývá zmírnění potíží pomocí rehabilitace a eventuelně lázeňské léčby.

Stav Vaší kyčle se nebude zlepšovat. Nejlépe by bylo provést kontrolní vyšetření u všech specialistů, kde se léčíte (srdce, asthma, nefrologie) a s výsledkem navštívit internistu, aby zhodnotil celkový zdravotní stav. Výsledek je vhodné probrat s anesteziologem stran rizik narkózy a ortopedem stran rizik operačního výkonu samotného. To by mělo dát doporučení dalšího postupu.

Jiné léčení kloubu než operací znamená rehabilitační péče eventuelně lázeňská péče v kombinaci s léky tlumícími bolest a zánět. Do kloubu je možno píchnout léky tlumící zánět, nebo zlepšující „klouzání“ kloubních ploch. Efekt těchto léků je však krátkodobý a jen zmenšují potíže, hlavní problém neřeší. Pokud tyto metody nepomůžou, zbývá jen operační řešení. Injekce kmenových buněk, či podobných alternativních preparátů nejsou dosud řádně odzkoušeny a tedy ani doporučeny odbornými společnostmi.

Léčba defektů chrupavky záleží na velikosti defektu. Pokud chybí jen menší část chrupavky v hlezenním kloubu, lze uvažovat o její náhradě buďto umělým preparátem, nebo vlastní chrupavkou vypěstovanou z buněk odebraných z kolenního kloubu. Pokud je defekt větší, tak se tyto zákroky neprovádí a hledá se jiné řešení, jak pacienta zbavit bolestí. Také samozřejmě záleží na věku a dalších onemocněních pacienta.

Většinou se doporučuje postupně přidávat zátěž. To by mohlo znamenat například po 2 měsících 2/3 váhy, po 3 měsících bez berlí. Řízení auta záleží na tom, která strana byla operována, zda máte manuální řazení, nebo automat a jaký je postup rehabilitace – hybnost a síla končetiny. Každopádně o zátěži a režimu pacienta po operaci může rozhodnout jen ošetřující lékař, nejlépe operatér, který jediný zná všechny okolnosti operace a pooperačního průběhu, další onemocnění pacienta, jeho věk, váhu a schopnosti. Objednejte se ke kontrole a připravte si konkrétní dotazy.

Rehabilitační péče je určitě správná cesta. Vzhledem k výrazným potížím by bylo vhodné i neurologické vyšetření. Ukončení pracovní neschopnosti je věcí domluvy s praktickým lékařem. Je třeba brát v potaz řadu okolností, jako je druh práce, kterou pacient vykonává, možnosti další léčby, délka pracovní neschopnosti, další onemocnění apod.

V zásadě to není zakázáno. Tolerance sauny u pacientů s umělým kloubem je různá, je to nutno vyzkoušet. V každém případě to lze až po úplném zhojení operačních ran (kůže i hlubších struktur), na což je nutno počítat minimálně 6 měsíců po operaci.

Bolesti páteře jdou jen výjimečně odstranit operačně. Ke zmírnění či odstranění potíží vede kombinace léků a rehabilitační péče. Existuje více rehabilitačních metod, nejúspěšnější jsou ty, které jsou založené na pravidelném cvičení. Často pomůže i lázeňská léčba. Neurolog, či ortoped by měl rozepsat rehabilitaci, nebo doporučit pacienta k rehabilitačnímu lékaři, který tak učiní.

Nález svědčí pro starší poranění vazů zápěstí a možné poškození kloubních chrupavek. To je ta nerovnoměrná šíře kloubní štěrbiny kloubu, tendence k posunu zevně (laterál. Subluxaci), nesymetrický kontakt kloubních ploch svědčí pro instabilitu – nestabilitu zápěstí po poranění vazů.