Ortopedie je chirurgický obor medicíny, který se zabývá léčbou a rehabilitací onemocnění či poruch pohybového aparátu, tedy kostí, kloubů, svalů a šlach. Tyto poruchy a onemocnění mohou být jak vrozené, tak i získané. Základním rozdělením ortopedie je ortopedie chirurgická a nechirurgická. 

Velmi často jsou ortopedická onemocnění vrozená nebo začínají v raném dětství a pro tyto případy existuje speciální obor - dětská ortopedie.

Mezi nejčastější ortopedická onemocnění patří:

  • degenerativní onemocnění kloubů (artróza a osteoartróza)
  • zánětlivé onemocnění kloubů (artritida)
  • poškození chrupavky kloubu (chondropatie)
  • ztráta výšky nebo shrbení (osteoporóza)
  • onemocnění měkkých tkání kloubu (synovitida a bursitida)
  • onemocnění šlach a úponů svalů (tendinitida)
  • poranění pohybového aparátu při práci nebo sportu
  • onemocnění páteře a celá řada dalších…

Ortopedická léčba zahrnuje i totální náhrady velkých kloubů. Při totální endoprotéze dochází ke kompletní výměně kloubu a při částečné endoprotéze se operativním zákrokem kloub upraví a je provedena pouze výměna poškozené části.
 

Články k tématu
Mudr. Ján Debre primář ortopedického oddělení
Pacientská cesta z pohledu první nemocnice v ČR, která tento nový přístup využívá

Nemocnice Šumperk jako první v České republice optimalizuje pobyt ortopedických pacientů v nemocnici...

Celý článek
Mudr. Debre pacientska cesta
Projekt Pacientská cesta poprvé v Česku

Postavit se jen pár hodin po výměně kyčelního nebo kolenního kloubu na nohy a dojít si třeba na...

Celý článek
Artróza a bolest kolene
Co je to artróza?

Artróza (osteoartritida) patří mezi nejběžnější kloubní onemocnění, se kterým se setkáváme prakticky...

Celý článek
Chirurgická ambulance Brno Josefská
Brněnská chirurgická ambulance Josefská v novém

Na podzim roku 2020 prošla chirurgická ambulance B. Braun v Brně Josefské rozsáhlou rekonstrukcí za...

Celý článek
Kolenné typy náhrad
Kolenní typy náhrad

Rozlišujeme přitom náhradu povrchu kolene od osově regulované kolenní endoprotézy: Jednostranná...

Celý článek
Čo je to artroskopia
Co je to artroskopie

Artroskopie je moderní, miniinvazivní operační metoda, která zaznamenala obrovský rozvoj především...

Celý článek
Artróza kolenního kloubu
Artróza kolenního kloubu

K tomuto onemocnění dochází opotřebením kloubní chrupavky, co se vyskytuje v souvislosti s rostoucím...

Celý článek
Alergie na kovy u implantátov
Alergie na kovy

Vložíme-li do těla implantáty, ty sice nahradí tělesné funkce, ale jedná se zároveň o cizí tělesa...

Celý článek
Po operácii kolenného kĺbu
Po operaci kolenního kloubu

Přibližně za šest až osm týdnů po operaci bude Vaše svalstvo opět natolik posílené, že napomáhá...

Celý článek

Průkaz nositele implantátu vyplňuje operující zařízení. Kromě jména pacienta je zde uvedeno datum operace, typ implantátu a zařízení, které operaci provedlo. Nejlépe je kontaktovat ortopedické zařízení, kde byla operace provedena. Průkaz je dobrá věc, ale nezbaví vás zřejmě potíží s bezpečnostními rámy, zejména při současné mezinárodní situaci. Průkaz není mezinárodním certifikátem, jeho falšování by pro teroristu nebyl problém. Ale je výhodné ho mít sebou pro případ onemocnění, nebo úrazu, protože ošetřující lékař je informován, že máte kloubní náhradu, jaký typ a jak dlouho.

Při vyšším stupni artrózy, kterou předpokládám, když ji máte už 14 let, připadá v úvahu jen operace, nebo tlumení bolesti. Někdy částečně pomůže rehabilitace, nebo lázeňská léčba. Ke zvážení by mohl být lázeňský pobyt, kde by léčba bolavých kloubů byla spojena s hubnutím. Určitě by byla vhodná porada s lékařem – odborníkem na nadváhu. Zhubnutí by vyřešilo i další zdravotní problémy, nebo rizika.

Termíny kontrol závisí na zvyku pracoviště. Při jejich plánování se počítá s nekomplikovaným průběhem. Vždy platí, že pokud má pacient problémy, nebo se mu něco nezdá, dostaví se ke kontrole dříve. Nejlépe by bylo, objednat se ke kontrole dříve.

Povinné to není, ale není to na škodu. Někde se vydává a někde ne.

Po dvou letech by mělo být koleno v optimálním stavu. Vše zhojeno, rozcvičeno, svaly posíleny. Bolesti a omezení hybnosti kloubu tedy svědčí o problému. Nejlépe by bylo, vyhledat ortopeda operatéra, aby provedl kontrolní vyšetření.

Zahojení po jednom týdnu možné není. Obvyklá doba hojení takové zlomeniny je minimálně dva měsíce. S větší zátěží končetiny lze počítat nejdříve po 3 měsících. Stran délky a typu fixace (nechodící sádra, chodící, ortéza apod) záleží na ošetřujícím lékaři – existuje více možných režimů a záleží, se kterým má lékař nejlepší zkušenosti. Laik to nemůže při nejlepší vůli správně rozhodnout. Rizikem je při špatném zhojení, či nezhojení, bolest při každém kroku a eventuelní nutnost operační korekce.

Nutno konzultovat s fyzioterapeutem, či rehabilitačním lékařem, který po vyšetření odhalí problém a doporučí cvičení a cviky pacienta i naučí. Postavení končetiny souvisí s držením celého těla (páteře, pánve, druhé dolní končetiny apod.), a proto nelze bez vyšetření doporučit jeden cvik.

Přechod na běžný režim a jeho rychlost je individuální. Po 3 měsících by měly být zhojeny měkké tkáně (kůže, svaly, šlachy apod.) a návrat funkce je tedy otázkou správné funkce a koordinace svalů. Té lze výrazně pomoci správně vedenou rehabilitací – ať už ambulantní, či za hospitalizace, nebo formou lázeňské léčby.

Totální endoprotézy kolene mají obvykle součásti z kovu a „umělé hmoty“. Kovová část bývá ze slitiny několika kovů, aby co nejméně způsobovala alergie a „umělohmotné“ části jsou opět z materiálů, na které tělo reaguje minimálně. V drtivé většině pacientovo tělo endoprotézu přijme, a to je alergiků čím dál, tím víc. Materiály endoprotéz různých výrobců jsou podobné. Jednotlivé typy endoprotéz se liší po mechanické stránce – svojí konstrukcí. Ta ale nemá vliv na alergie, či „přijmutí“. Vhodný typ endoprotézy určí jen ortoped operatér na základě znalosti pacienta – velikost kloubu, poškození vazů a dalších tkání, požadavků na kloubní náhradu (aktivita pacienta apod.) atd. Implantace správně zvolené kloubní náhrady je v plné výši hrazena ze zdravotního pojištění. Informujte svého ortopeda o alergiích i dalších onemocněních, aby k tomu mohl při výběru typu náhrady přihlédnout

Bolesti páteře se opravdu neoperují. Není totiž záruka, že po operaci to bude lepší. Operuje se pouze v případě, že hrozí poškození nervu, což stanoví neurologické vyšetření, které je u těchto potíží potřeba provést. Léčba bolestí spočívá v kombinaci léků, eventuelně občas podávaných ve formě infuzí, s vhodnou rehabilitační léčbou. Ta někdy bývá neprávem opomíjena. Rehabilitační fyzikální metody mohou ovlivňovat stav tkání (prokrvení, hojení, zánět apod.), vhodné cvičení zase upravit postavení těla do vhodnější polohy. Takže – pomoci by mohla rehabilitační a lázeňská léčba.