Nutriční terapeut by měl být dostupný každému nemocnému - Lepší péče - Nebojte se zeptat vašeho lékaře
Témata: 

Nutriční terapeut by měl být dostupný každému nemocnému

Není žádnou novinkou, že hospitalizovaní pacienti mají sníženou chuť k jídlu a nemocniční strava jim většinou příliš nechutná. Zdravotnický personál je…

Tisk
E-mail
Sdílejte

Není žádnou novinkou, že hospitalizovaní pacienti mají sníženou chuť k jídlu a nemocniční strava jim většinou příliš nechutná. Zdravotnický personál je musí k jídlu přemlouvat a motivovat. Jak se mu to daří?

 

Podvýživa u nemocných a starých lidí je stále realitou

Ačkoliv dopady podvýživy u pacientů v lůžkových nemocničních zařízeních i u klientů zařízení sociální péče jsou dostatečně známy a v této oblasti se již mnohé zlepšilo, údaje zveřejněné na tiskové konferenci Aliance pro nutriční péči (APNP), která se 7. listopadu konala u příležitosti mezinárodního projektu Nutriční den 2019, příliš nepotěšily. Z dosud provedených studií hrozí celosvětově až čtyřiceti procentům nemocných podvýživa. V jejím důsledku se pacienti uzdravují delší dobu, mnohdy i s horšími výsledky léčby, a jsou v nemocnici déle, protože nezřídka dochází ke komplikacím. Jen v České republice na řešení komplikací spojených s podvýživou vynaložíme odhadem šedesát miliard korun.

 

Když strava nestačí

Nechutenství a s ním spojená podvýživa mohou mít celou řadu příčin. Někdy to může být sama nemoc, jindy užívané léky, bolest, nemocniční prostředí nebo psychika nemocného, ať již se jedná o depresi, úzkost či demenci. Pokud pomoc nepřijde včas, dojde poměrně brzy k úbytku svalové hmoty, který se nahrazuje a zastavuje jen obtížně. Nemocný se rychle stává nesoběstačným a jeho léčba se přestává dařit. Tak jako je mnoho příčin nechutenství, může být mnoho způsobů řešení. Pokud se nepodaří výživu zajistit běžnou stravou, nastupuje speciální klinická výživa, pomocí níž je možné tělu dodávat chybějící živiny.

 

Jak je péče o výživu nemocných v českém zdravotnictví organizována?

Ideální je, když pacient může jíst a jídlo mu chutná. Spokojenost s nemocniční stravou ale není velká a mnoho pacientů zkonzumuje jen polovinu, či dokonce čtvrtinu předložené porce. Pokud tedy pacient jídlo odmítne nebo většinu vrátí, je velmi důležité, aby se zdravotnický personál neomezil jen na poučení typu „ale měl byste něco sníst“.  V těchto případech je potřeba co nejdříve upozornit nutričního terapeuta, což je vysokoškolsky vzdělaný zdravotník, který je připraven najít pro každého pacienta individuální řešení. V současné době je v České republice přibližně dva tisíce těchto specialistů pracujících jak v nemocnicích, tak v ambulancích. Cílem je, aby nutriční terapeuti byli dostupní pro každého člověka. To by měla zajistit síť ambulancí nutričních terapeutů, kteří by se kromě podvýživy, která se týká spíše hospitalizovaných pacientů, zabývali i nadváhou a obezitou. Kromě toho by měli mít pacienti k dispozici více informací o tom, jak mohou během léčby i po ní svou výživu zlepšit.

Organizací a zaváděním správné nutriční péče do praxe se v České republice zabývá Aliance pro nutriční péči. Věnuje se mapování stavu výživy ve zdravotnických a sociálních zařízeních a má velkou zásluhu na tom, že se u nás pozornost věnovaná nutriční péči zvyšuje. APNP se opírá o činnost řady partnerů, včetně společnosti B. Braun. Na webových stránkách této společnosti také najdete přehled výživy určené k popíjení (sipping).