Při nekróze hlavice stehenní kosti není jiná alternativa než TEP kyčle, chceme-li zachovat pohyblivost a zbavit se bolestí..

Dobrý den. Riziko vzniku kýly je obecně po laparoskopické operaci nízké. Laparoskopie obvykle vyžaduje spíše kratší rekonvalescenci. Avšak pokud máte fyzicky namáhavou práci, měla by rekonvalescence trvat zhruba 6 týdnů. Záleží také na tom, jak rozsáhlý byl výkon, zda nebyl komplikovaný, a také na tom, jak se sama cítíte. Přesné tabulky určující délku rekonvalescence nemáme. S pozdravem M. Juráková

Dobrý den. Obecně je dobré dodržet "šestinedělí", tzn.šetřit se 6-8 týdnů po operaci, ale lehčí procházky a nezátěžové činnosti můžete podnikat již dříve, zvláště po laparoskopické operaci, kdy hojení břicha a bolestivost trvají kratší dobu. Záleží ovšem také na tom, jak rozsáhlé srůsty v břiše byly a jak velký výkon se prováděl. Byla-li operace dlouhá, pak by měla být rekonvalescence delší - k 8 týdnům a naopak. Vždy také záleží na tom, jak se cítíte sama.

Vzhledem k tomu, že hojení všech vazivových struktur v lidském těle trvá řádově asi 6 týdnů a při zkrácení vazu dojde k jeho napnutí mohou být bolesti 11 dní po operaci normální. Samozřejmě záleží na intenzitě bolestí a trendu (zda se zmenšují nebo zvětšují) a také na dalších projevech jako je zvýšená teplota apod. Pokud je pochybnost, je nejvhodnější navštívit lékaře – operatéra.

Dobrý den. 2 měsíce po gynekologické operaci můžete pomalu začít cvičit, samozřejmě postupně zvyšovat zátěž a ne, pokud by se objevila bolest. Pokud byla operace laparoskopickou cestou a máte na břiše více malých jizviček, pak by cvičení neměl být žádný problém. Pokud však máte velkou jizvu z otevřené operace, pak začněte cvičení velmi pozvolna. S hormonální terapií záleží na Vás a na tom, jak budete "náhlý vznik menopauzy" tolerovat, nutná jistě není. Nejdříve můžete vyzkoušet přírodní přípravky s fytoestrogeny - v lékárně Vám poradí některý z preparátů.

Dysplázie patelly Wiberg III/IV je tvar čéšky (asymetrický), který je nejčastěji spojen s bolestmi na přední straně kolene tzv. „anterior knee pain“. Tyto potíže jsou způsobeny nesouměrným opotřebením chrupavky patelly – na MR může být vidět redukce (snížení) chrupavky a změna signálu svědčící pro rozměknutí (chondromalacii). To v podstatě odpovídá uvedenému popisu MR. Často se tyto potíže popisují u mladých štíhlých žen, patella je u nich přetahována více na zevní stranu. Základem léčby je rehabilitace zaměřená na posílení vnitřní a protahování zevní části čtyřhlavého svalu na přední straně stehna. Dále dostatečné protahování všech stehenních svalů, zejména na přední straně. Někdy se využívají ortézy nebo taping upravující pozici patelly. Nejlepší cestou je návštěva rehabilitačního lékaře, který rozepíše vhodnou léčbu skládající se ze cvičení a fyzikální léčby zlepšující stav postižených tkání, eventuelně dle aktuální situace doporučí ortézu. S ním je též vhodné konzultovat sportovní aktivity.

Všechny registrované náhrady kolenního kloubu jsou plně hrazeny pojišťovnou. V určitých případech jsou ale indikace omezeny (věkem, typem postižení, dalšími onemocněními apod.). Je věcí operatéra navrhnout tu nejlepší variantu.

Rozhodně konzultovat ortopeda – operatéra, který by měl zhodnotit stav kolene a navrhnout další postup. Po vyloučení komplikace by byl vhodný cílený dotaz na další možnosti rehabilitační léčby (další pomůcky, přístroje, techniky, rehabilitační ústavy, nebo lázně), eventuelně poté konzultovat rehabilitačního lékaře.

Určitě jste rizikový pacient. Míra rizika ale ještě záleží na tom, jak jsou ty choroby aktuálně kompenzovány (aktuální hladiny cukru, krevní tlak, aktivita a léčba revmatoidní artritidy, krevní obraz, celkový stav atd.). Celkové hodnocení závisí na internistovi, anesteziologovi a ortopedovi.

Záleží na typu problému. Pokud je problém s koleny ve smyslu nestability (uvolnění vazů), pak vhodné cvičení může aktivovat stabilizační mechanismy. Pokud však problém spočívá v artróze, ať už kyčlí, nebo kolen, tak tam se obecně vzato vibrace moc nedoporučují a jsou vhodné spíše pohybové aktivity bez větší zátěže kloubních ploch. Nejlépe by bylo konzultovat ošetřujícího ortopeda stran vhodné pohybové aktivity u konkrétního onemocnění.