Nebojte se vyšetření specialistou

Vyšetření u praktického lékaře

• anamnéza
• klinické vyšetření (vyšetření zevního genitálu, vyšetření per rectum a per vaginam)
• vyšetření moči (chemické, močový sediment, kultivace)
• vyšetření krve (funkce ledvin, močovina, kreatinin)
• sonografické vyšetření močových cest, postmikční reziduum
• gynekologické vyšetření (není-li pacientka kontrolována pravidelně)

Specializovaný lékař

Těžší inkontinenci by měl léčit specialista z oboru urologie či urogynekologie. Ten má k dispozici další vyšetřovací metody. Hlavním cílem vyšetření je odlišit inkontinenci urgentní a stresovou a stanovit diagnózu u komplikovaných případů.

Vyšetření specialistou:

• dotazníky a testy (např. dotazník podle Gaudenze, test vážení vložek, mikční deník)
• fyzikální a klinická vyšetření
• zobrazovací vyšetření (cystouretrografie, sonografie)
• urodynamická vyšetření (uroflowmetrie, plnicí cystometrie, profilometrie, elektromyografie, postmikční reziduum)
• instrumentální vyšetření (kalibrace uretry, cystoskopie)

Standardizovaný dotazník (podle Gaudenze) přináší základní objektivní informace o urologických obtížích pacienta. Kromě dotazníků se lze orientovat i testem vážení vložek za určité časové období po určené pohybové aktivitě. Důležitou pomůckou je mikční deník, který je používán i pro následnou kontrolu léčby.

Při fyzikálním vyšetření lékař posuzuje celkový stav, pohybnost a další faktory, které mohou mít vliv na nekontrolovatelný únik moči. Klinické vyšetření provádí další specialista, například neurolog, psychiatr nebo gynekolog. Lékaři mohou hodně napovědět i zobrazovací metody.

Cystouretrografie je z nich nejstarší a podává informaci o poloze močového měchýře a močové trubice. Mnohem častější jsou dnes sonografické vyšetření (sono) malé pánve nebo vyšetření na magnetické rezonanci (MR). Urodynamická vyšetření vyhodnocují funkci močového měchýře a močové trubice. Metod existuje celá řada a jejich výběr závisí na přístrojovém vybavení pracoviště.

• Uroflowmetrie měří průtok močového proudu v určitém čase.
• Plnicí cystometrie sleduje vztah mezi tlakem a objemem v močovém měchýři během plnění tekutinou nebo plynem různou rychlostí, a to vleže nebo vsedě.
• Profilometrie poskytuje informaci o tlakovém profilu močové trubice.
• Postmikční reziduum je velmi důležitý údaj pro urologickou diagnostiku. Stanovuje zbytkovou moč v močovém měchýři.
• Elektromyografie příčně pruhovaných svalů je indikována při vyšetření zvláštních a rezistentních forem inkontinence.

Většinu vyšetření provede urolog ve své spádové urologické ambulanci, kam se pacient dostaví na základě doporučení praktického lékaře. Současně urolog určí i směr další péče a léčby inkontinence. Výjimku tvoří inkontinence moči způsobená bakteriálním zánětem močových cest či inkontinence z přetékání měchýře. Tyto stavy by měly být řešeny bezodkladně.  

Jakkoli zní názvy některých vyšetření hrůzostrašně, jedná se o minimálně invazivní, bezbolestná vyšetření prováděná ambulantně během jedné návštěvy. Jejich jedinou nepříjemností je, že se týkají intimních oblastí. To ale lékař neřeší. A co vy?