Pro normální fungování organismu je nutné, aby pomocí výživy neustále dostával organické látky (bílkoviny, tuky, sacharidy a vitamíny), dále minerální soli a vodu. Všechny tyto látky se nacházejí v rostlinných a živočišných potravinách. Výživa je kompletní tehdy, jestliže plně doplňuje energii a poskytuje buňkám materiál na jejich růst a obměnu.
Bílkoviny (proteiny) se skládají z 20 druhů standardních aminokyselin. Hlavním zdrojem bílkovin je maso a mléčné výrobky, ryby, vejce, ořechy, luštěniny.
Naše tělo přijímá tuky jak z živočišných produktů (maso, máslo…), tak z rostlinných produktů (rostlinné oleje…). V buňkách slouží tuky jako důležitý stavební materiál. Je nutné, aby jídlo obsahovalo živočišné i rostlinné tuky.
Sacharidy (monosacharidy, oligosacharidy a polysacharidy) pochází z rostlinných potravin jako jsou brambory, chléb, obiloviny, bobule a ovoce. Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie.
Vitamíny lidské tělo potřebuje v malém množství, ale s jejich nedostatkem dochází k narušení mnoha metabolických procesů.
Bez minerálních solí je fungování nervových a svalových tkání nemožné. Minerální soli se do našeho těla dostávají s jídlem.
Voda je součástí každé buňky. Tvoří převážnou část krevní plazmy, lymfy, tkáňového moku a trávicích šťáv. Vodu do těla dostáváme jídlem a pitím.
Pacienti, pro něž je parenterální výživa jediným řešením, musí často většinu času trávit doma...
Celý článek
Enterální výživa (z řec. enteron – střevo) je směs farmaceuticky připravených výživných roztoků...
Celý článek
V novodobé medicíně lze v České republice historii parenterální výživy z pohledu pacienta rozdělit...
Celý článekDobrý den, jakým způsobem se podvýživa léčí? Milan
Dobrý den, Milane,
v současné době je celá řada prostředků a technik, a to i u pacientů, kteří sami nemohou přijímat potravu. Jde jednak o výživu parenterální (tedy nitrožilní) nebo enterální, kdy pacient může přijímat potravu v podobě tekutiny, případně je mu zavedena do žaludku tenká sonda, kterou dotyčný potravu přijímá. Prakticky v jakémkoliv stádiu podvýživy existuje účinné řešení situace, ale platí, že čím dříve se na problém přijde, tím snáze se řeší.
Dobrý den, dá se podvýživa poznat na první pohled? Například ztrátou hmotnosti? Děkuji a hezký den. Romana
Dobrý den, paní Romano,
nedostatek výživy nemusí být patrný na první pohled. Ne každý podvyživený člověk musí být například nezdravě hubený. Tím obtížnější je podvýživu u pacientů nebo vašich blízkých odhalit.
Dobrý den, zajímalo by mě, jak je na tom Česká republika s podvýživou, jak v nemocnicích, tak v domácnostech? Děkuji za odpověď. Šárka
Dobrý den, Šárko,
v České republice je podle posledních průzkumů špatně nebo nedostatečně živeno přibližně 40 % pacientů v nemocnicích a až 60 % lidí v domácím ošetření.
Zdravím Vás, u jakých věkových skupin se může podvýživa vyskytnout? Děkuji. Honza
Dobrý den, Honzo,
podvýživa se může vyskytnout u pacientů všech věkových skupin a pro každého člověka představuje veliké nebezpečí.
Dobrý den, mám maminku, která je v nemocnici, a chtěla bych se zeptat, jakým způsobem zjistím, že má nedostatek výživy? Děkuji za odpověď. Hanka
Dobrý den, paní Hanko,
existuje tzv. nutriční screening, na základě něhož lékař okamžitě zjistí, zda pacient je či není podvyživený. Pokud je výsledek screeningu pozitivní, je třeba okamžitě po poradě s nutričním terapeutem nasadit optimální léčbu.
Není žádnou novinkou, že hospitalizovaní pacienti mají sníženou chuť k jídlu a nemocniční strava jim většinou příliš nechutná. Zdravotnický personál je musí k jídlu přemlouvat a motivovat. Jak se mu to daří?
V Českém rozhlase v pořadu Radioporadna se sešli dva odborníci na malnutrici. Jedním z nich byl předseda Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče doc. MUDr. Pavel Těšínský a druhým specialista na výživu MUDr. František Vojík ze společnosti B. Braun.
Zádovou část lůžka zvedneme do úhlu 35 až 45 stupňů. Dolní končetiny jsou nataženy a servírovací stolek přisuneme z boku před nemocného.
Vzpřímený sed je možné udržovat podložením zad klínem či polštářem. Servírovací stolek přisuneme z boku před nemocného, paže je možné opřít o servírovací stolek.
Stále více studií prokazuje, že stav výživy nemocného má přímý vliv na to, jak se popere se svou nemocí. Sebelepší léky ani péče zdravotníků nic nezmůžou v okamžiku, kdy je tělo podvyživené a nemá dost sil ani na zajištění svých základních potřeb. Nedostatečná výživa se netýká jen lůžkových oddělení nemocnic, léčeben dlouhodobě nemocných nebo domovů pro seniory.
