Dá se bránit zapomínání?

Obecně lze říct, že dokud poruchu paměti pociťuje jen člověk sám a v malé míře, dokud porucha paměti nenarušuje schopnost vykonávat zaměstnání či různé aktivity, jde o normální stav. Je-li však takového rozsahu, že člověka trápí a znemožňuje mu dělat to, co byl zvyklý, nebo že na ni znepokojeně upozorňují jeho blízcí, nebo se zhoršuje, jedná se již rozhodně o důvod k vyšetření u odborníků.

Podle odborníků bychom s cíleným procvičováním paměti měli začít už mezi 20. a 45. rokem. A obecně s touto aktivitou nepřestávat.

Nejjednodušší cesta je navštívit praktického lékaře, který rozhodne o dalším postupu, nebo rovnou odborníka na nemoci spojené s poruchami paměti (neurologa, psychiatra, geriatra), jenž zajistí odborné vyšetření a případně doporučí léčbu. Návštěva lékaře je důležitá - s poruchou paměti totiž mohou souviset nemoci, které se dají léčit, například deprese, důsledky chronického stresu, porucha štítné žlázy a další.

Co paměť oslabuje nejčastěji 

Potíže s pamětí jsou sice dány věkem podmíněným úbytkem mozkových funkcí, ale také jsou do značné míry ovlivněny životním stylem a dalšími faktory, mezi které mohou patřit: 

• Stres: V jeho důsledku se do mozku dostává více hormonu kortizolu. Ten pak snižuje tvorbu spojů mozkových buněk čili synapsí, což je mechanismus vzniku především krátkodobé paměti.
• Deprese: Zde se uplatňuje snížená hladina serotoninu v mozku.
• Hormonální výkyvy: Objevují se především u žen v menopauze.
• Užívání léků: Některé léky a jejich dlouhodobé užívání může poškozovat paměťové mechanismy.
• Alkohol a drogy: Zde se kromě přímého poškození mozkových buněk uplatňuje i nedostatek některých vitaminů, hlavně thiaminu.
• Kouření: Paměťové schopnosti jsou ovlivněny především snížením přísunu kyslíku do mozku.
• Nevyvážená strava: Škodí zejména jídla s nadbytkem tuků a nedostatkem vitaminů, jako jsou vitamin B12 či kyselina listová.
• Snížená funkce štítné žlázy: Porucha paměti je zde dána celkovým snížením metabolismu.

Poruchy paměti

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles kognitivních funkcí. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka. Alzheimerova nemoc začíná pozvolna. Nejdříve se u ne-mocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou Alzheimerova nemoc postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.

Aby hlava fungovala

K opatřením, která mohou posilovat paměť, patří především dostatek spánku, omezení stresu a vyhledávání relaxačních činností a zálib, cvičení a pohybová aktivita, dostatečný příjem vitaminů a omega-3 mastných kyselin, které se vyskytují v rybách, oříškách a lněném oleji. Důležitý je také kontakt s ostatními lidmi - trávení času s blízkými lidmi a přáteli nás zbavuje stresu a stimuluje komunikační dovednosti.

Šest rychlých cvičení

Připravili jsme pro vás šest rychlých cvičení na kognitivní funkce, které si můžete vyzkoušet. Tyto cviky zaměřené na paměť mají pouze orientační charakter a nekladou si za cíl stanovovat diagnózu. Co jsou vlastně zmiňované kognitivní funkce? Jsou to myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat, pamatovat si, učit se a přizpůsobovat se různým podmínkám kolem nás. Patří mezi ně paměť, koncentrace, pozornost, řečové funkce nebo například porozumění informacím.

Způsobů, jak se dá trénovat paměť, je nespočet a záleží na tom, co kdo právě potřebuje. Těm, kteří si chtějí zlepšit paměť, se obecně doporučuje začít se učit něco nového, třeba cizí jazyk, luštit křížovky či sudoku, hrát různé strategické hry, které vyžadují bedlivé soustředění (šachy, karty, pexeso, mahjong), případně se věnovat kreativním činnostem. A snažit se denně získávat nové informace, z časopisů, internetu, vzdělávacích pořadů v televizi a podobně.