Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. hovoří o podvýživě pacientů jako důsledek nemoci.

Dopady nedostatečného nutričního příjmu jsou závislé na stavu výživy před vznikem onemocnění. Pokud byl nemocný v předchorobí v dobrém funkčním a nutričním stavu, pak nemusí krátký interval sníženého příjmu stravy průběh jeho akutního onemocnění ovlivnit.

Onemocnění spojené se zánětlivou odpovědí organizmu je téměř vždy provázeno ztrátou chuti k jídlu. Souvisí to s negativním vlivem prozánětlivých mediátorů (zejména eikosanoidů a cytokinů) na produkci neuromediátorů, které podporují chuť k jídlu.

Ztráta chuti k jídlu během zánětlivé reakce je z vývojového hlediska logická a důležitá pro přežití. Během poranění nebo akutního onemocnění jistě nebylo žádoucí hledat potravu v divoké přírodě.

Podvýživa se může vyskytnout u pacientů všech věkových skupin a pro každého člověka představuje...

Pro léčbu špatně se hojících ran, především proleženin, bércových vředů a diabetické nohy, používáme celou řadu přípravků a zdravotnického materiálu, které ovlivňují jednotlivé fáze hojení. Přednost dáváme krytí, které umožňuje vlhké hojení ran.

Antiseptické přípravky

Úkolem imunitního systému je zbavit ránu mikroorganismů, čemuž můžeme pomoci antiseptickými přípravky, které odstraní z rány infekci. Obsahují látky na bázi antibiotik i látky, které usnadňují jejich průnik bakteriálním biofilmem.

Cukrovka (diabetes) je metabolické onemocnění, při kterém je porušeno zpracování cukrů v buňkách. Ke vstupu cukru do buněk je nezbytný hormon inzulin. Buď ho má diabetik nedostatek (diabetes I. typu), nebo jeho buňky s inzulinem nespolupracují (diabetes II. typu). Postupující cukrovku provázejí chronické komplikace související s poškozením drobných cév a nervů.

U ran způsobených teplem nebo chladem záleží i na rychlosti, s jakou vyloučíme působení poškozující teploty.

Zásady ošetření popálenin:

• popáleny ve stadiu zčervenání pokožky a puchýřů okamžitě chladíme tekoucí vlažnou vodou nejméně 20 minut, po ochlazení překryjeme sterilním krytím;
• popáleniny vyšších stupňů pouze překryjeme sterilním krytím, nic na postižené místo neaplikujeme, zabráníme rozvoji šoku a zajistíme lékařskou pomoc.

Člověk nemusí být přímo chemikem, aby došlo k poleptání. Mnoho domácností má v zásobě řadu chemikálií, které se používají k udržování „hygienicky čistého“ domova. Při jejich používání bychom se měli chránit pracovními rukavicemi a dopředu vědět, zda k čištění používáme kyselinu nebo louh, abychom je mohli v případně nutnosti zneutralizovat.

Infekce v místě výkonu představují jedno z rizik každého chirurgického zákroku. Jejich příčinou jsou nozokomiální infekce, často reprezentované rezistentními kmeny bakterií, z nichž se nejčastěji vyskytuje zlatý stafylokok – Staphylococcus aureus.

Operace kýly je jedním z nejstarších a nejčastějších výkonů břišní chirurgie. Nazývá se také „plastika kýly“. Lékaři mají na výběr z několika operačních technik, které volí především podle druhu i rozsahu kýly a podle stavu konkrétního pacienta.

Cílem operace kýly je vždy:

• nalezení kýlního vaku;
• odříznutí nebo zanoření kýlního vaku do dutiny břišní;
• sešití otvoru v břišní stěně, případně zacelení a zpevnění pomocí speciální „záplaty“ (kýlní síťky, samorozpínací zátky).