Dobrý den, z Vašeho dotazu usuzuji, že otec je po transplantaci ledviny, nyní zřejmě se selháním funkce této transplantované ledviny, byl napojen na dialýzu. Teploty u pacientů se selháním funkce štěpu mohou být tak jak u zdravých pacientů z mnoha důvodů – infekce různých orgánů, může být i potravinová infekce, ale často bývá příčinou infekce selhaný štěp. Na prvním místě je antibiotická terapie – která se upřesňuje dle výsledků odebraných vzorku moči a krve a jiných na kultivační vyšetření a zjištění citlivosti na antibiotika. Kultivační vyšetření může odhalit místo infekce. Poté se léčba může cíleně zaměřit. Pokud nebude antibiotická léčba účinná a příčinnou infekce bude štěp, také bude nutné provést odstranění nefunkčního štěpu. přeji Vašem otci co nejrychlejší uzdravení

Promiňte, ale když se mne ptáte, zda se chystá další transplantace, tak to vypadá, jako by to pro Vás byla běžná výměna vadného dílu (třeba v pračce)... Bohužel však jde o život a transplantace je složitý operační výkon (při výměně jater jste na sále 7-8 hodin i když vše šlape bez prodlení). A "technická chyba" je pro mne třicet let starý šok, který nehodlám rozebírat na veřejnosti. Tehdy mi stačilo, že po probuzení z narkózy kolem mne všichni chodili půl dne, než se někdo odvážil mi na rovinu sdělit, že ta díra v břiše je prázdná a dialýza pokračuje. Věřte, že to jsem těžko vydýchal. Až po dvou letech jsem se dozvěděl skutečnou příčinu. I lékař je pouze člověk a může se dopustit chyby jako každý z nás, pouze následky jsou závažnější.... Dřevík

Vážená neznámá, o každé další transplantaci jsem byl přesvědčen, že je to ta pravá a definitivní!! Všechny vyplývaly z mého zdravotního stavu bez jakéhokoli přemlouvání či "přemlouvání" lékařů. Mezi jednotlivými jsem měl "dialyzační pauzy" 4, 3 a 2x1 rok. Pokud člověk nerezignuje a snaží se dostat zpět do dobrého fyzického a psychického stavu a má vyhovující sledované laboratorní hodnoty, nic nebrání jeho ošetřujícímu lékaři v dialyzačním středisku v dalším zařazení do registru čekatelů. Uvědomte si, že je zodpovědností lékaře, posoudit zda je dotyčný pacient schopen podstoupit další transplantaci bez zbytečných komplikací či nezdaru. Pro pacienta je důležité rodinné zázemí a aktivní život. Dodnes aktivně sportuji, viz stránky www.transplantace.eu/ctt.php Dřevík

Dobrý den, Mileno, obtíže Vašeho otce mohou s hemodialyzační procedurou souviset, zaléhání v uších může být průvodním jevem při poklesu krevního tlaku, ke kterému v průběhu většiny hemodialýz dochází. Ovšem přetrvávání těchto obtíží (do druhého dne a možná i déle, jak popisujete) bude již patrně dáno pravděpodobnými změnami v oblasti dutin nebo nosohltanu. 1. zeptejte se lékaře na hemodialýze, nemá-li otec výraznější poklesy krevního tlaku během procedury 2. doplnil bych ORL vyšetření včetně snímku vedlejších nosních dutin Zdravím. 

Dobrý den, polycystóza ledvin je degenerativní onemocnění ledvin, které v různém časovém intervalu může dospět k selhání ledvin a tím k dialyzační léčbě. AV shunt se našívá nejlépe několik měsíců před zahájením dialyzační léčby, takže po našití nemusí hned následovat dialyzační léčba. V předdialyzačním období bývá doporučována nízkobílkovinná dieta 0,6-0,8 g/kg/den dle doporučení lékaře. V letáčcích bývají doporučení obecná, ne všechna se týkají dotačného pacienta, vždy je nutné se poradit s lékařem či dietní sestrou Z internetových stránek zkuste tyto, jistě najdete i jiné. http://www.ledvinyprogres.cz/ http://www.nadaceledviny.cz http://www.nefrologie.eu

Moniko, važte si toho. U mne šlo o souhru negativních vlivů. První - technická chyba při transplantaci, druhá - dva týdny po transplantaci zánět plic, imunosupresiva nahrazena antibiotiky a následkem toho chybná funkce 2 roky, třetí 13 let, 4 - čtyři roky s neblokovatelným bujením hepatoviru, interferon nezabral, 5 - 2007 kombi transplantace ledvina + játra, zatím vše OK. Dřevík

Otoky svědčí o převodnění organismu .Vámi uvedená hodnota kreatininu svědčí již o významném postižení vylučovací schopnosti ledvin. Léčba Furosemidem je plně indikovaná. Dlouhodobé převodnění organismu může vést srdečnímu selhání a dalším závažným komplikacím. Pokud jste 19 let po transplantaci Váš nefrolog vás dobře zná a můžete plně důvěřovat.

Dobrý den, potíže s vývojem stenózy - zúžení a následné trombózy - uzavření krevní sraženinou má řada pacientů. Krevní sraženina ve většině případů vzniká v takové arteriovenózní fistuli, která je postižena např. tenkým průměrem žíly, nebo vývojem stenózy. Proto dnes standardně provádíme na dialyzačních střediscích sledování průtoků krve AV fistulí, případně jsou pacienti sledováni pomocí ultrazvukového vyšetření - tzv. Dopplerovským vyšetřením. I přes takto prováděná vyšetření dochází k vývoji trombózy, která na rozdíl od stenózy přichází nejčastěji náhle. V takovém případě jako první krok je volena záchrana AV fistule pomocí trombolýzy - rozpuštění sraženiny - a plastiky zúženého místa. Při neúspěchu tohoto postupu následuje chirurgické řešení - buď další rekonstrukční zákroky, našití umělohmotné žíly nebo zavedení operační dialyzační kanyly. Souvislost mezi trombózou a zvracením může být buď v tom, že zvracení vede k dehydrataci, která spustí trombózu. Naopak dlouho trvající stenóza se sníženým průtokem může vést k nedostatečné dialyzační dávce a příznakům uremie. V každém případě konkrétní situaci je nutno vždy řešit u konkrétního pacienta. Zánik funkce AV fistule je vždy urgentním, život ohrožujícím stavem. Četnost komplikací AV fistulí viz např. článek: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18161674

Dobrý deň. Odpoviem Vám za Slovensko, podľa štatistiky za rok 2009 (zvlášť sa vedie u pac. vo veku 0-18 a zvlášť u pac. >19r.: 0-5r=4pac 6-14r=14pac 15-18r=14pac 19-29=118 30-39=199 40-49=387 50-59=920 60-69r=1089 a >70r=1260pac. Podobná situácia bude aj v Českej republike. Je výrazne vyšší počet pacientov vo vyššom veku, s viacerými ochoreniami, komplikovaných a vysoko rizikových pacientov. Odpoveď na prvú časť otázky nie je možná - štatistika je anonymná a nie je možné z nej tento údaj zistiť. Snáď Vám však pomôže urobiť si aspoň približný obraz. Pac. vo veku do 19r sú vedení v detských ambulanciach, aj dialýzach, vo veku nad 19r sú automaticky prevedení do zariadení pre dospelých, kde sú aj dispenzarizovaní a liečení. Teoreticky teda v zariadení pre dospelých bude najmladší pac.vo veku 19r. Je treba spomenúť, že problematika liečby u deti je iná ako liečba u dospelých, preto aj tento údaj ťažko porovnávať.

Vyšetrenie činnosti obličiek (ledvin) je vyšetrenie, ktoré je nutné starostlivo zvážiť, či už prvé vyšetrenie, alebo následnú kontrolu. Závisi od očakávanej odpovede, ktorú nám má toto vyšetrenie poskytnúť. Vo všeobecnosti platí, že podaná dávka je v prípade vyšetrenia obličiek malá, ale sumáciou dalších faktorov (velmi omedzená obličková činnosť, predchádzajúce vyšetrenie izotopom, ale aj iné radiačne vyšetrenie a iné ) predstavujú vždy určité riziko, ktoré je treba minimalizovať a opakovanie vyšetrenia a expozíciu pac. starostlivo zvážiť. Velmi závisi aj od použitého radionuklidu, ktorý sa dáva –I- hippuran,Tc- DMSA, DTPA. Zjednodušene sa dá povedať, že pri vyšetrení obyčajnej renografie je aplikačná aktivita 1MBq, kdežto pri špecifickejších vyšetreniach s použitím Tc je aktivita 200-350MBq, preto aj na Vašu otázku o intervale medzi vyšetreniami nemôžem jednoznačne odpovedať. Existuje aj legislatívne opatrenie (zákon) na zabezpečenie minimalizácie následkov pre pac. a personál. Z praktického hľadiska je vhodné, až nutné, aby opakovanie vyšetrení indikoval jeden lekár, ktorý vie o predchádzajúcich vyšetreniach a o intervale od posledného vyšetrenia a toto vyšetrenie bolo realizované až po vyčerpaní iných, menej zaťažujúcich vyšetrení. Všetko ale samozrejme závisí od diagnozy, ktorú chceme týmto vyšetrením potvrdiť, alebo vyvrátiť.