Pravdou je, že medicína a s tím i chirurgie nejsou všemocné. Stává se, že u pacientů s dalšími onemocněními, rizika operace převyšují její předpokládaný užitek. V tom případě pak nelze operační výkon doporučit. V tomto případě lze pouze mírnit obtíže spojené s kýlou v jizvě. To znamená nošení kýlního pásu - eventuelně zhotoveného na míru - omezením námahy a činností spojených s obtížemi někdy i dietními opatřeními - nenadýmavá jídla, prevence zácpy apod. V každém případě bych Vám doporučil navštívit ambulanci pracoviště některého z kýlních center. Centra pro kýly B. Braun najdete zde: lepsipece.cz/kyla/kde-se-kyla-leci-centra-kyly/

Po 4 měsících by měla být jizva již zhojena a klidná, i když hojení v širším slova smyslu, tedy přestavba tkání trvá asi 6 měsíců. Příčin potíží může být několik, jako například reakce organismu na šicí materiál v jizvě, či ložisko tekutiny, zánět, nebo s operací nesouvisející problém. V tomto případě je rozhodně vhodné konzultovat ortopeda operatéra.

Artróza I. stupně v 73 letech není žádná katastrofa, je to spíše přiměřené opotřebení. Zastavit artrózu zcela nelze, lze ji pouze zpomalit. Správné aktivity a pohyb jsou obecně doporučovány z několika důvodů. Brání dalšímu zhoršování nadváhy, udržují správný svalový korzet a pohyblivost kloubů atd., také mají pozitivní vliv na psychiku. Jsou doporučovány aktivity bez prudkých nárazů a dopadů, bez zvyšování zátěže kloubních povrchů nošením břemen apod. Takže kolo a rotoped jednoznačně ano, chůze ano (v dobré obuvi, bez větších břemen a nepřehánět to s chůzí z kopce), plavání ano, cvičení s přihlédnutím k uvedenému (bez hlubokých dřepů, bez nepřiměřené zátěže jako jsou činky), vhodné je zaměření na protahování svalstva, které je zkráceno ostatními aktivitami. Potravinové doplňky mají zlepšit kondici zbylých chrupavek a tím oddálit jejich opotřebení. Objektivní zhodnocení jejich účinku není k dispozici. Jsou ale například běžně používány vrcholovými sportovci ke zmírnění dopadu přetěžování kloubů při tréninku, a také dost pacientů s artrotickými potížemi udává po jejich používání zlepšení. Jejich složení je většinou podobné a není spolehlivě prokázáno, která ze složek je ta nejúčinnější, či jaký je ten „nejlepší poměr“, takže záleží na osobních sympatiích. Pokud je pacient toleruje a nejsou finančně nedostupné, lze je doporučit.

Pokud byla implantována síťka v kýle u pupku, šlo buď o kýlu v jizvě po předchozí operaci, nebo objemnější kýlu. Samozřejmě po takové operaci se mohou objevit určité potíže jako třeba pocit tahu. Jsem přesvědčený o tom, že nějaké napětí síťky to nemůže působit. Spíše to mohou dělat pooperační srůsty, které nelze nikdy u nitrobřišních výkonů vyloučit. Možnost řešení je problematická – je možné navrhnout reoperaci, ale nikde není psáno že srůstů spíše přibude. Pokud jsou potíže snesitelné osobně bych se k tomuto postupu neklonil. Dle písemného dotazu však nelze tuto situaci řešit, proto se prosím obraťte na pracoviště, kde jste byla operována.

K výrobě endoprotéz se používá kov, keramika i umělá hmota. U endoprotéz ramenního kloubu není nejdůležitější materiál, ale typ. Podle typu postižení kloubu je potřeba zvolit správný typ endoprotézy. Možnosti jsou od náhrady jenom povrchu hlavice pažní kosti, přes náhradu hlavice pažní kosti až po náhradu hlavice a jamky takzvanou reverzní náhradou. Je na lékaři ortopedovi, aby určil, který typ je ten správný.

Není nikde dáno, kolik kilogramů má vážit pacient před operací. U pacientů s nadváhou je významně větší počet komplikací během operace i po ní, bývá složitější rehabilitace a též se podstatně zkracuje životnost kloubní náhrady. Poslední slovo stran váhy pacienta má ortoped operatér, který je za průběh i výsledek operace zodpovědný. Po vyšetření lékařem ortopédem by měla následovat rada, kde se v daném místě operace provádějí. Většinou se jedná o ortopedické oddělení nemocnice nejméně okresní. Stran cvičení je vhodný jakýkoliv pohyb bez přehnané zátěže, jako je běžná chůze a rozhýbávání nemocných kloubů. Běžný pohyb je bez většího rizika. Je na ošetřujícím ortopédovi, aby zhodnotil nutnost rehabilitace.

Záleží na tom, o jakou operaci kolene jde a jaké jsou pozůstatky „závaží“ na koleni, popřípadě, jaký je časový odstup uvedených záležitostí. Pokud se jednalo o tah „závaží“ přes kost a tato je včetně kůže a měkkých tkání zhojena a je dostatečný časový odstup mezi zákroky, neměl by být problém. Je potřeba o všem informovat ošetřujícího ortopeda, který zhodnotí stav kolene, pozůstatky minulých zákroků a jejich vliv na rizika plánované operace.

Artróza je degenerativní onemocnění, které může postihovat všechny klouby, tedy i klouby páteře. Nejvíce se zhoršuje tam, kde byl dříve úraz, dlouhodobé přetížení, nebo které jsou vrozeně, nebo dědičně poškozeny, nebo mají menší odolnost. Častý je průběh, kdy období klidu střídá období významného zhoršení potíží (ovlivněno počasím, ročním obdobím, zátěží, infekcemi, dalšími onemocněními apod.). Důvodů, proč klouby bolí je několik. Krystaly solí mohou být jedním z nich. Souvislost vzniku krystalů po použití přípravky na artrózu není uváděna. Přípravky doporučované ke zmírnění potíží působí při aplikaci do kloubu jako „promazání“ kloubu a zlepšení kondice stávajících chrupavek a v případě výživových doplňků zlepšují stav zbylých chrupavek. Artróza se zastavit nedá. Lze ji jen zpomalit - omezit přetěžování kloubu (nošení břemen, nevhodné aktivity, nadváha apod.), správná kompenzace dalších onemocnění (například dny), zlepšit stav kloubů a mimokloubních struktur – rehabilitace (cvičení a další metody) a lázně, zlepšení stavu výživy chrupavek – potravinové doplňky.

Rehabilitace, tedy cvičení v kombinaci s dalšími metodami fyzikální léčby je vždy základem léčby pohybového aparátu. Má minimální rizika a u stavů po náhradě kloubu významně pomáhá stabilizaci kloubu posílením určitých svalových skupin a protažením jiných. Podporuje také správné prokrvení oblasti, což zlepšuje všechny hojivé mechanismy.

Často nelze s určitostí říci, do jaké míry je artróza poúrazová. V tomto případě bylo koleno postiženo již před prvním úrazem – viz artroskopický nález z období prvního úrazu (4/2001). Nicméně poranění menisku zcela jistě zhoršuje – zrychluje postup artrotických změn v kloubu. Vzhledem k tomu, že postup artrózy je jeden stupeň za 15 let i přes úraz, se o typickou poúrazovou artrózu nejedná.