Pacienti s roztroušenou sklerózou se urologického vyšetření obávat nemusí - Lepší péče - Nebojte se zeptat vašeho lékaře
Témata: 

Pacienti s roztroušenou sklerózou se urologického vyšetření obávat nemusí

Urologické vyšetření z doby našich dědečků a babiček nemá příliš dobrou pověst. Vyšetřovací metody používané v tomto oboru se týkají choulostivých částí…

Tisk
E-mail
Sdílejte

Urologické vyšetření z doby našich dědečků a babiček nemá příliš dobrou pověst. Vyšetřovací metody používané v tomto oboru se týkají choulostivých částí lidského těla a v minulosti bývaly nepříjemné, až bolestivé. V posledních dekádách se toho ale hodně změnilo a dnes se již nikdo nemusí diskomfortu ani bolesti při urologických vyšetřeních obávat.

Stejně jako u jiných specializací začíná návštěva v urologické ambulanci rozhovorem pacienta s lékařem. Již staří zkušení lékaři tvrdili: „poslouchejte pacienta, říká vám diagnózu“. U pacientů s roztroušenou sklerózou bývá proto anamnéza poměrně podrobná a jejím cílem je přinést celistvý obraz o zdravotním stavu nemocného. Cílenější jsou pak samozřejmě dotazy na kvalitu močení. Urologa zajímá frekvence (častost) močení přes den, nykturie (nutnost močení v noci) močová kontinence  – tedy schopnost udržení moči. Lékař se ptá i na dysurii – pálení, řezání při močení, dále na strangurii – bolesti při močení i po něm, na potřebu přitláčení před močením, v průběhu močení nebo při domočování i na kvalitu proudu moči. Anamnéza bývá doplněna různými dotazníky a vyplněním močového deníku neboli mikční karty.

Záznamy pacienta pomáhají lékaři stanovit diagnózu

Pacient si sám doma sleduje a zapisuje po dobu 48 hodin příjem a výdej tekutin. Zaznamenává časy a objemy přijatých tekutin a vymočených porcí moči. Čím přesněji je mikční karta vyplněna, tím lépe je pak možné zacílit další vyšetření. Příklad mikční karty ukazuje obrázek 1.

Obr. 1 Mikční karta

 

 

 

 

 

Urolog také zhodnotí kvalitu moči, zda je čirá, koncentrovaná, zabarvená, zakalená či zda zapáchá intenzivněji nebo jinak než obvykle.

Více napoví laboratoř

Všechny dotazy lékaře předcházejí základnímu laboratornímu vyšetření, tedy rozboru vzorku moči a krve. V moči se zjišťuje přítomnost bakterií, červených nebo bílých krvinek a dalších látek. Pokud jsou v základním vzorku moči přítomny bakterie a bílé krvinky, odesílá se část vzorku i na kultivační vyšetření, které má za úkol zjistit typ bakterií a jejich citlivost na antibiotika. Kromě moči je potřeba vyšetřit také krev, protože z hodnot urey (močoviny) a kreatininu lze posoudit stav ledvin.

Základní urologické vyšetření probíhá diskrétně

Základní fyzikální klinické vyšetření se v urologii vždy provádí s ohledem na intimitu pacienta, neboť zahrnuje zhodnocení stavu zevního genitálu i vyšetření per rectum, tedy konečníkem. Takto se zjišťuje tonus análního (řitního)  svěrače a u mužů stav prostaty – předstojné žlázy. Při vyšetření urolog posuzuje také inervaci příslušných oblastí a výbavnost reflexů. U žen může být vhodné doplnit urologické vyšetření ještě vyšetřením gynekologickým.

Ultrazvukové vyšetření je pro urologa stěžejní. Tato neinvazivní nebolestivá metoda reálně zobrazí aktuální stav ledvin a močového měchýře. Lékař takto může posoudit např. přítomnost anatomických odchylek, močových kamenů, městnání (zadržování moči) v ledvinách. Lze takto detekovat i nádory urotraktu. Snímek ze sonografie ukazuje obrázek 2.

Obr. 2 Ukázka ultrazvukového obrazu ledviny, močového měchýře a prostaty

 

 

 

 

 

 

 

 

U pacientů s roztroušenou sklerózou se v rámci urologického vyšetření většinou neobejdeme bez diagnostické uretrocystoskopie, kdy endoskopem prohlížíme stav sliznice močové trubice a močového měchýře. Dnes se jedná výhradně o ambulantní výkon, při němž se používají tenké a ohebné (flexibilní) nástroje s vláknovou optikou. Jsou zaváděny po lokální anestezii, a proto je vyšetření bez problémů zvládnutelné ženami i muži. Trvá jen několik minut a nebolí. Po vyšetření pacient odchází domů a mívá jen mírné obtíže. Přibližně 24 hod po vyšetření mívají pacienti nutkavější pocit na močení či mírné pálení při močení, v dalších dnech už jsou zcela bez potíží. Princip uretrocystoskopie ukazuje obrázek 3.

Obr. 3 Princip uretrosystoskopie

 

 

 

 

 

Pokud při cystoskopii urolog nezjistí žádnou anatomickou patologii (zvláštnost) dolních močových cest, doporučí většinou také urodynamické vyšetření, které má za úkol objektivizovat funkci dolních močových cest.

První metodou, se kterou se začíná, je uroflowmetrie, při níž se pacient vymočí do pisoáru nebo speciální WC mísy, kde je zabudováno měřicí čidlo schopné stanovit dobu močení, spočítat průměrný proud moči i změřit jeho maximální rychlost. Vzhledem k tomu, že každé močení je „originální“ a vyšetření je neinvazivní, opakuje se v různých dnech dvakrát až třikrát a teprve pak se křivky vyhodnotí. U pacientů s roztroušenou sklerózou bývá vhodné uroflowmetrické měření doplnit o elektromyografii (EMG), kdy se do okolí análního svěrače a na hráz umístí samolepicí elektrody. Účelem vyšetření je stanovit, zda svěrač v průběhu močení plně zrelaxuje, tedy že se uvolní. Na obrázku 4 vidíte aktivitu svěrače při močení. Zobrazený stav nazývají urologové detrusoro-sfinkterická dysynergie (nesprávná spolupráce svaloviny močového měchýře a svěrače).

Obr. 4 Detrusoro-sfinkterická dysynergie

 

 

 

 

 

 

 

 

Při podezření na evakuační poruchu močového měchýře (nedostatečné vyprázdnění) bývá indikováno i cystometrické vyšetření (obr. 5). Z pohledu pacienta se jedná o jednorázové cévkování. Do močového měchýře je v lokální anestezii přes močovou trubici zavedena velmi měkká tenká ohebná hadička, která má asi 3 mm v průměru. Otvory na jejím konci se pak kontrolovaně konstantní rychlostí napouští močový měchýř sterilním fyziologickým roztokem a přístroj zaznamenává tlak v měchýři při aktuálním objemu napuštěné tekutiny. Cílem vyšetření je především zjistit, zda není v močovém měchýři při postupném plnění příliš  vysoký tlak. Jak už jsme předeslali v minulém článku, močový měchýř, močovody a ledviny fungují jako spojené nádoby. Vysoký tlak v močovém měchýři se přenáší přes vodní sloupec zpět do močovodů a do ledvin, kde utlačuje parenchym (funkční tkáň) ledviny a  může  způsobit jeho nevratné poškození. Cystometrické vyšetření trvá několik minut a po vytažení cévky pacient odchází domů.

Obr. 5 Cystometrické vyšetření

 

 

 

 

 

 

 

 

O stavu svěračů toho hodně prozradí profilometrie, další urodynamická vyšetřovací metoda. Při tomto vyšetření se opět do močové trubice zavádí tenká ohebná cévka s tlakovým měřicím čidlem. Cévka se pak konstantním přímočarým pohybem z močové trubice přístrojově vytahuje a současně se měří tlak v průběhu celé močové trubice.

Další  složitější urodynamická vyšetření nebývají u pacientů s roztroušenou sklerózou potřebná, proto není třeba je v tomto článku vysvětlovat.

Nepodceňujte problémy s močením

Již bylo uvedeno, že pacienti s roztroušenou sklerózou mnohdy své problémy s močením nevnímají a nepociťují. Přesto u nich může vyšší tlak v dolních močových cestách poškozovat zpětným tlakem tkáň ledvin, což má za následek jejich nevratné funkční poškození. Urologické vyšetření tedy indikujeme i v případě, že pacient subjektivně nepociťuje žádné urologické potíže. Frekvence urologických kontrol a vyšetření pak závisí na vývoji nemoci a je u každého pacienta výrazně individuální.

Všechna výše uvedená urologická vyšetření mají za úkol stanovit anatomický a funkční stav močového traktu od ledvin až po močovou trubici, protože jedině na tomto základu lze zvolit adekvátní, bezpečnou a účinnou léčbu. Ta u pacientů s roztroušenou sklerózou nejen zvyšuje kvalitu života, ale ochraňuje i funkčnost celého urotraktu včetně funkce ledvin. O jejích možnostech si povíme zase v příštím článku.