Dobrý den, již několik let se léčím s klouby kolen. Stále se mě tvoří voda v levém koleni a to dost často. A to nemohu opomenout, že obě kolena jsou bolestivá. Obracím se na Vás, zda mě poradíte co s tím, neboť mám strach, aby nebylo pozdě. Můj ošetřující lékař mě léči v případě bolesti, injekcemi a na nějaký operativní zásah nijak nereaguje. Mám artrózu 2. stupně. Navíc mě bolí nárty a kotníky, dle rentgenového vyšetření prý tam mám artrózu 1.stupně.. Taky mě byla z odběru krve zjištěna zvýšená sedimentace, CRP a leukocity - prý se jedná o zánět a užívám PREDNISON.
Vzhledem k tomu, že máte potíže s více klouby, jde zřejmě o systémové onemocnění, které by mělo být vyšetřeno a léčeno lékařem revmatologem. Obvykle se tato onemocnění projevují zánětem, jak popisujete. Léčba těchto onemocnění spočívá v užívání léků (jako je např. Prednison), léčbě bolesti, injekcích do nejvíce postižených kloubů a rehabilitaci, či lázeňské léčbě. Operační léčba přichází na řadu až u následků tohoto onemocnění, tedy při významném zhoršení pohybu či bolesti v kloubech. U kolene zpravidla až u artrózy 3. a 4. stupně. Správné načasování eventuálních operací by mělo vyplynout z výsledků vyšetření revmatologem a ortopedem.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké mají chirurgové zkušenosti se síťkami, které se používají při operacích kýl (konkrétně mám na mysli síťku přes celé břicho) - jak se řeší situace, když tělo pacienta síťku nepřijímá, bolest po operaci je nadále, často větší než" před síťkou") pacient má trvalý pocit, že síťka "zlobí" (táhne apod.) Analgetika nepomáhají... Existuje nějaká medikace, která tělu zabrání síťku "odmítat", jako např. u transplantovaného orgánu?? Nebo se síťka vyndá a pacient riskuje další, opakovanou kýlu...? Děkuji Vám za odpověď a přeji pěkný den.
Nejčastěji používané síťky jsou nevstřebatelné polypropylenové Jsou navrženy a vyrobeny tak aby je organizmus dobře toleroval. Existuje ale i mnoho dalších materiálů Principem reparace kýly se síťkou je to , že se všitá síťka vhojí do tkáně - do stěny břišní - proroste vazivovou tkání a tím stěnu zpevní. Tkáně někdy reagují na síťku tvorbou seromů - tekutiny v okolí síťky ,které se řeší odsátím ,často opakovaným. Odmítnutí ,,nevhojení,, síťky je v naprosté většině způsobeno infekcí síťky. Je provázeno bolestí, teplotou, vyklenutím a zarudnutím v oblasti operace. Léčba antibiotiky bývá jen výjimečně úspěšná. V naprosté většině je potřeba síťku odstranit. Pokud se jedná o opravdu velké kýly s aplikací velké sítě, nejsou pocity tahu a napětí po operaci výjimkou. Po operaci takové kýly se podstatně změní tvar i síly působící na břišní stěnu. Obvykle ale postupně odeznívají s odstupem několika měsíců od operace. - Problémem může být možnost, že síťka je všita pod větším napětím. Tak mohou obtíže přetrvávat opravdu dlouhodobě. Poslední možnou komplikací spojenou s bolestmi je větší či menší poškození nervů stěny břišní při operaci. Někdy jejich zachycení do stehu nebo do síťky způsobuje vystřelující, spalující, nebo elektrizující bolesti. Lze je částečně řešit analgetiky nebo aplikací lokálního anestetika. Výjimečně je potřeba další operační zákrok s pokusem o jejich uvolnění. V případě paní Žákové bych doporučil, aby navštívila některé z center, které se operacemi kýly zabývají.
Revmatolog usoudil, že mam chronickou burzitidu nejasného původu na pravé kyčli. Podle ortopeda mám artrózu 2. stupně. Rtg. páteře - snížený prostor L5-S1. Chodila jsem na elektro léčbu brala Condrosulf, ale moje problémy to neřeší. Již 5 roků nemůžu ležet, a ani se dotknout pravé kyčle. Mám to i nateklé. Obstřiky nepomáhaly. Prosím, můžete mi napsat, jestli to opravdu může být od páteře, nebo jaké vyšetření by objasnilo tuto bolest na pravé straně trochnateru.
Bolesti od páteře by pravděpodobně nebyly doprovázeny otokem. S největší pravděpodobností půjde o kombinaci více problémů – onemocnění páteře, artrózy kyčle a trochanterické burzitidy, která artrózu často doprovází. Neurolog by mohl přiblížit, jak moc se na potížích podílí onemocnění páteře po provedení vyšetření jako CT, magnetická rezonance, EMG a eventuálně dalších. Ortoped by si měl poradit s trochanterickou burzitidou a artrózou – od vyšetření (rentgen, ultrazvuk), až po léčbu.
Dobrý den. Mám 3 měsíce po TEP kyčle a již mohu pomalu plně nohu zatěžovat - zkoušet chodit bez berlí. Ptám se, jestli je možné cvičit na orbitreku, máme ho doma. (Cítím při chůzi bez berlí, že mám tu operovanou nohu slabou)
Tuto otázku by měl zodpovědět Váš ortoped, nelépe operatér, který je podrobně seznámen s konkrétní situací. Obecná doporučení se řídí pravidly – neohýbat kyčel více než do 90stupňů, nekřížit nohy přes sebe – prostě režim zabraňující vykloubení endoprotézy. Ve chvíli, kdy je dovoleno plně došlapovat, by mohlo být za normálních okolností povoleno i zlehka cvičit na orbitreku, kde rizika vykloubení při normálním cvičení nejsou. Pochopitelně je nutno přidávat na zátěži končetiny postupně.
Dobrý den, jsou nějaká rizika při gynekologické laparoskopii např. poškození vaječníků, začnou se dělat srůsty, poškození trávení (střeva) nebo se tímto zásahem do těla může "rozbouřit"/začít nějaká nemoc atd.? Je mi 31 let a ještě jsem bezdětná....Nebo je laparoskopie opravdu bezpečná? Odstraňuje se slepé střevo automaticky při laparoskopii? Je u operace jen gynekolog nebo i chirurg? Je možné začít sportovat měsíc po bezproblémové operaci? A co břicho - nafouknuté plynem - stáhne se zpět úplně, budu mít ploché bříško nebo bude kůže po zákroku vytahaná? Děkuji.
Dobrý den. Dotazů je více a nevím, zda Vás odpověď uspokojí, ale začnu laparoskopií obecně: Laparoskopie je "relativně bezpečná", avšak v každém případě jde o operaci s možnými riziky a komplikacemi, včetně rizika úmrtí, jako při každé jiné operaci. Nevím, jaká je indikace (důvod) proč má být u Vás laparoskopie prováděna a podle toho jsou další rizika větší či menší. Poranění orgánů v dutině břišní samozřejmě hrozí (poranění střev, poranění močového měchýře nebo močovodů, tvorba srůstů...podle toho, jaký výkon se bude při laparoskopii provádět), ale nestává se to často, nicméně nelze to vyloučit. Slepé střevo se automaticky neodstraňuje, to by zvyšovalo možnost výskytu dalších komplikací. Operaci provádí gynekolog v případě, že je indikace gynekologická - neplodnost, cysta na vaječníku....nebo chirurg v případě chirurgické indikace - kýla, zánět "slepého střeva", žlučníkové kameny...., nebo operaci provádějí společně, pokud je to nutné. Břicho se po operaci opět vyfoukne a stáhne, vzhledem ke krátkému trvání operace se kůže vytahat nestihne. Sportovat můžete začít dle pooperačního průběhu. Obecně doporučujeme po operacích 6 týdnů bez větší zátěže, ale to záleží také na tom, jaký výkon se bude provádět. Konkrétně budete informovaná před naplánováním operace a zejména po výkonu, kdy bude jasné, zda byla operace nekomplikovaná a také dle následného hojní. Další konkrétní dotazy by Vám měly být zodpovězeny při plánování operace, nebo se poraďte se svým gynekologem, který bude vědět jaká konkrétní operace je u Vás plánovaná. S pozdravem M. Juráková
Dobrý den, je mi 39 let a mám artrózu levé kyčle 4.st. Jsem před operací, jako vhodnou alternativu k TEP orthoped navrhl hip resurfacing ( samozřejmě dle stavu kloubní hlavice atd. ) Rád bych se tedy zeptal, kdy resurfacing ano a kdy již není možný a která pracoviště v ČR jej provádějí?
Obecně se ve světové literatuře doporučuje resurfacing zvážit u mužů mladších 60 let, u kterých je dobrá kvalita kosti – tedy není osteoporóza, jsou téměř normální anatomické poměry horního konce stehenní kosti, není příliš velká osteonekrosa hlavice a hlavice je dostatečně veliká. Výhodou je možnost aktivit, které nejsou povolovány po TEP, jako například možnost dělat dřepy, běhání apod. Eventuální následná operace – převedení na TEP, je obdobou primální implanace TEP. O indikaci musí rozhodnout ortoped, který je s Vaším případem seznámen, v optimálním případě přímo operatér, který zná všechny výhody i úskalí metody.
Dobrý den. Mám už asi 3-4 měsíce problémy s klouby. Byla jsem kvůli tomu i v nemocnici. Brali mi krev a dělali rentgen pravé ruky protože ta mě bolela nejvíce. Jenže nic nezjistily a mě to trápí dal, ranní ztuhlost, otok kloubů teď už i na levé ruce, bolesti v loktech a někdy i v kolenech a u kloubů na noze. Nevím, co mam dělat, protože doktoři to vzdali. Bolí mě ti hlavně ráno a večer a vždy mi zarudnou. Četla jsem i velký článek o artritidě, ale nejsem žádnej odborník a proto se obracím na vás. Děkuji.
Podle popisu se opravdu může jednat o artritidu. Nejlepší by bylo se obrátit na lékaře specialistu na kloubní onemocnění – revmatologa. Z výsledků specializovaných vyšetření by měla vyplynout diagnóza a řešení, tedy léčba.
Dobrý den, mám bolest v pravém kyčelním kloubu. Po narození jsem dostala 4 měsíce peřinku. Nedávno jsem se od lékaře dozvěděla, že kyčle nemám doléčené. Cítím přeskakování kloubu. Pohybuji se normálně a neměla jsem žádný problém do doby, než jsem si nazula lyže a sjela jsem jednou kopec. Tak jsem to zas sundala a jela domů. Teď to teda bolí a já bych Vás poprosila o radu jak zpevnit ten kloub, nebo co s tím. Je mi 37 a měřím 172 cm a vážím 65 kg. Děkuji moc za odpověď.
Peřinka se kojencům dává pro zlepšení postavení v kyčlích, které umožní správný vývoj kloubů. I přes to, že pomáhá, nelze zaručit úplné dohojení. Často tito lidé mají sklon k potížím s kyčlemi v dospělosti, i když k podstatně menším, než bez peřinky. Při Vašem věku a váze je třeba pátrat po příčině potíží. Zřejmě se nejedná o větší artrotické změny, to by viděl ortoped na rentgenu. Nabízí se došetření kyčle magnetickou rezonancí, která ukáže i struktury, které nejsou viděn na rentgenu, jako jsou chrupavky, vazy, šlachy apod. Souběžně je s výhodou absolvovat rehabilitaci zaměřenou na uvolnění kyčelního kloubu a zpevnění svalstva a jeho koordinaci. Dle stavu po rhb a výsledků magnetické rezonance by měl ortoped stanovit další postup.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat. Byla jsem na operaci kolene a měla jsem tam ,,řasu", kterou mi artroskopicky odstranili, je možné, aby jsem toto onemocnění měla ve všech kloubech, nebo zda je to nějak přenosné na ostatní klouby? Děkuji.
Řasou se obvykle myslí „výchlipka“, nebo „záhyb“ vnitřní kloubní výstelky, která je zpravidla vrozená. Po úrazu, nebo při přetěžování, či zánětu se tato řasa zvětší otokem a vadí potom při běžném pohybu. Je potom drážděna i při normálním pohybu, což zase způsobuje její otok a tím i větší potíže a dráždění. Jedinou možností bývá řasu odstranit. Většinou bývá stejná řasa i v druhém koleně, ale tím, že kloub nebyl poraněn, nebo přetížen nezpůsobuje potíže.
Dobrý deň , rada by som sa spýtala v mene môjho 80 ročného otca na operáciu bedrového kĺbu. Chodí o dvoch barlách kvôli bolesti a rád by si dal operovať pravý bedrový kĺb. Od narodenia má jednu nohu kratšiu. Ľavú. Chodením sa mu vlastne oslabil pravý bedrový kĺb. Okrem toho má cukrovku, postihnuté cievy na oboch nohách, operovaný bol na srdce, má urobený baypas a voperovaný strojček na srdce. Myslíte, že je možné absolvovať operáciu bedrového kĺbu ? Vopred ďakujem za odpoveď.
Možné je operovat kohokoli, ale záleží na tom, jaký je poměr mezi rizikem operace a jejím přínosem. V tomto případě se zdají rizika operace a pooperačních komplikací poměrně vysoká. Závisí ale na vyšetření internistou, který by měl upřesnit míru onemocnění (srdce, cév, atd.) dle dostupných vyšetření. S tímto výsledkem je možno kontaktovat ortopeda a eventuelně anesteziologa, aby se vyjádřili, jak oni vidí dle konkrétních výsledků riziko operace a narkózy. Otázkou zůstává, kolik let bude sloužit nový-nebolestivý kloub, zda bude pacient schopen plného pohybu, nebo bude nadále limitován bolestmi ostatních kloubů či onemocněním srdce a cév. A to vše je třeba porovnat s rizikem operace.