Dobrý den, prosím o radu. Jsem 3 týdny po gynekologicko-laparoskopické operaci. Chtěla bych se zeptat, uniká mi moč, ne moc, jen po kapkách, někdy je to trošku víc. Ustála jsem to. Je to běžné, nebo budu muset jít na další zákrok? V propouštěcí zprávě mám psanou základní diagnozu - N812 Descensus urogenitalis subtotalis. Diagnostický souhrn- Descensusurogenitalis subtotalis Incontinentio urinae urg.
Dobrý den. 3 týdny po gynekologické operaci ještě není nic definitivní. Mírný únik moči může nějakou dobu trvat a potom zmizí, ovšem ne u všech pacientek s Vaší diagnózou. Pokud bude únik moči trvat i nadále, obraťte se na svého gynekologa k dalšímu řešení, eventuálně aby Vás odeslal do specializované urogynekologické ambulance. Záleží v jakých situacích k úniku bude docházet, podle toho se volí řešení - léčba medikamentosní (tablety), cvičení, nebo zákrok. Ale ještě je čas a může to ustat, hojení trvá delší dobu.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli vibromasážní stroje ( typu vibrační plošiny) jsou vhodné pro lidi, kteří mají problémy s kyčelními klouby nebo s koleny, případně, jestli mají nějaké jiné vedlejší účinky? Předem děkuji za odpověď.
Záleží na typu problému. Pokud je problém s koleny ve smyslu nestability (uvolnění vazů), pak vhodné cvičení může aktivovat stabilizační mechanismy. Pokud však problém spočívá v artróze, ať už kyčlí, nebo kolen, tak tam se obecně vzato vibrace moc nedoporučují a jsou vhodné spíše pohybové aktivity bez větší zátěže kloubních ploch. Nejlépe by bylo konzultovat ošetřujícího ortopeda stran vhodné pohybové aktivity u konkrétního onemocnění.
Dobrý den, je mi 48 let a na RTG mám nález Coxarthrosiss gr.I,bilat./lehké zužení kl.štěrbin,drobné okraj.aposice/ .Prosím o vysvětlení a léčbu.
Jedná se o první stupeň degenerativního onemocnění kyčelních kloubů, které spočívá ve „zrychleném opotřebení“ kloubů, postupném úbytku kloubní chrupavky (zúžení kloubní štěrbiny na RTG) a změnách na kostech v okolí (drobné okrajové apozice). Podkladů pro vznik je více – méněcennost chrupavky (podíl dědičnosti), přetěžování kloubů, onemocnění kyčelních kloubů v dětském věku, atd. Jedná se o onemocnění, které postupně pokračuje a lze ho pouze zpomalit. Při vyšších stupních se projevuje bolestmi a zhoršeným pohybem v kloubech. Léčba nižších stupňů spočívá ve zpomalení procesu pomocí režimových opatření a podpůrné léčby. Jde o omezení nevhodné zátěže kloubů - snížení váhy u pacientů s nadváhou, omezení nošení břemen a nevhodných sportovních aktivit (prudké dopady na končetinu), vhodná je naopak pohybová aktivita bez přetěžování kloubů (kolo). Dále jsou doporučovány výživové doplňky ke zlepšení stavu chrupavek, významná je rehabilitační péče – správné procvičování kloubů. Definitivní léčbou nejvyšších stupňů je výměna kyčelního kloubu, která je vyhrazena pro pacienty se značným omezením pohybu a bolestmi.
Dobrý den, je mi 32 let a potřeboval bych pomoct. Miluju sport, ale bojím se, že budu muset skončit se vším, co jsem měl rád. Nepiju, jsem abstinent. Měl jsem nehodu před 20 lety. Úraz v lokti, spadl jsem z velké výšky na loket. Byl jsem na operaci, ale ruku mi nenatáhli, po čase jsem začal cvičit a hrát fotbal, všechno bylo dobré, ale poslední 2 roky mám problémy. Zjistil jsem, že mám artrózu nadloktí a můj ortoped mi dá jednu injekci na 3 měsíce a případ je vyřešen, žádná pomoc, jestli se dá něco více dělat. On mi oznámí: pane Maděra, připravte se na to, že ty bolesti, co máte budou horší a horší. Zavře zamnou dveře a konec. Co mám dělat? Je mi 32 let.
Po poranění lokte často vznikají trvalé následky. Typickým následkem je omezení pohybu ve smyslu nedostatečného natažení, dalším bývá postupně se rozvíjející artróza. Artróza znamená postupně se zhoršující stav chrupavek, které byly původně poraněny. Původně hladký povrch chrupavky, se stává nerovným, chrupavka se postupně ztenčuje a tím se zhoršuje pohyb v kloubu. Omezení pohybu po úrazech je obvykle způsobeno „jizvením“ tkání kolem kloubu – svaly, vazy a další struktury. Oba tyto procesy nelze zastavit. Operačním odstraněním jizevnatých tkání a uvolněním pohybu kloubu se sice na čas může hybnost zlepšit, ale rány po operaci se opět zhojí jizvami, které postupně pohyb opět omezí. Tento postup je vhodný jen u zvlášť těžkých omezení pohybu, což nebude asi Váš případ. Operační řešení artrózy je nejčastěji v náhradě postiženého kloubu. Loketní kloub je ale poměrně komplikovaný a stejně tak i náhrada loketního kloubu. Výsledky těchto operací nejsou i přes intenzivní výzkum optimální, provádějí se tedy opět pouze v případě těžkého omezení pohybu. Z neoperačních postupů zbývá podpora výživy kloubních chrupavek (injekce do kloubu a doplňky stravy) a rehabilitace – jak cvičení k uvolnění jizevnatých struktur (zlepšení pohybu), tak doplňující procedury k tomu určené. Z dalších opatření je vhodné nepřetěžování postižených kloubů ve smyslu nošení břemen a nevhodného sportu. Pokud se chcete ujistit, zda jsou vyčerpány všechny možnosti léčby, je vhodná konzultace jiného ortopeda, nejlépe takového, který se specializuje na problematiku horní končetiny, či lokte, sebou kompletní dokumentací.
Dobrý den, jdu na artroskopii s kolenem, tak se chci zeptat, zda vadí průhledné gelové nehty.
Záleží na režimu pracoviště, kam jdete na operaci.
Dobrý den. Mám přesně dnes rok po operaci kyčle - TEP. Chodím bohudíky slušně, nekulhám (před operací jsem kulhala), ale trápí mě jiná věc. Zjišťuji v poslední době značný úbytek energie, strašně mě to štve. Taky mně koncem léta vypadalo hodně vlasů, byly zesláblé, teď už se to naštěstí docela srovnává. Zajímalo by mne, jestli to může ještě souviset s tou operací, měla jsem kolem toho moc stresu, jako každý jsem se bála. V nemocnici spousta léků, anestezie atd. Může to být pozdní reakce na stres? Taky nevydržím dlouho stát, ale chůze mi nevadí. (Prosím, aby nebyl můj email uveřejněn. Děkuji.) Děkuji za odpověď.
Úbytek energie ani vypadávání vlasů s největší pravděpodobností nesouvisí s provedenou operací, obzvlášť když nejsou komplikace v operované oblasti. V případě problémů s hojením rány a kloubu, by se o tomto spojení uvažovat. Reakce na stres může být samozřejmě různá, ale po roce by již mělo být vše normalizováno. Pokud máte pochybnost, bylo by dobré jít na kontrolní vyšetření operované kyčle k ortopedovi. Bude-li vše v pořádku a potíže budou trvat, bylo by vhodné provést celkové vyšetření u internisty, kam Vás odešle praktický lékař.
Dobrý den, již několik let se léčím s klouby kolen. Stále se mě tvoří voda v levém koleni a to dost často. A to nemohu opomenout, že obě kolena jsou bolestivá. Obracím se na Vás, zda mě poradíte co s tím, neboť mám strach, aby nebylo pozdě. Můj ošetřující lékař mě léči v případě bolesti, injekcemi a na nějaký operativní zásah nijak nereaguje. Mám artrózu 2. stupně. Navíc mě bolí nárty a kotníky, dle rentgenového vyšetření prý tam mám artrózu 1.stupně.. Taky mě byla z odběru krve zjištěna zvýšená sedimentace, CRP a leukocity - prý se jedná o zánět a užívám PREDNISON.
Vzhledem k tomu, že máte potíže s více klouby, jde zřejmě o systémové onemocnění, které by mělo být vyšetřeno a léčeno lékařem revmatologem. Obvykle se tato onemocnění projevují zánětem, jak popisujete. Léčba těchto onemocnění spočívá v užívání léků (jako je např. Prednison), léčbě bolesti, injekcích do nejvíce postižených kloubů a rehabilitaci, či lázeňské léčbě. Operační léčba přichází na řadu až u následků tohoto onemocnění, tedy při významném zhoršení pohybu či bolesti v kloubech. U kolene zpravidla až u artrózy 3. a 4. stupně. Správné načasování eventuálních operací by mělo vyplynout z výsledků vyšetření revmatologem a ortopedem.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké mají chirurgové zkušenosti se síťkami, které se používají při operacích kýl (konkrétně mám na mysli síťku přes celé břicho) - jak se řeší situace, když tělo pacienta síťku nepřijímá, bolest po operaci je nadále, často větší než" před síťkou") pacient má trvalý pocit, že síťka "zlobí" (táhne apod.) Analgetika nepomáhají... Existuje nějaká medikace, která tělu zabrání síťku "odmítat", jako např. u transplantovaného orgánu?? Nebo se síťka vyndá a pacient riskuje další, opakovanou kýlu...? Děkuji Vám za odpověď a přeji pěkný den.
Nejčastěji používané síťky jsou nevstřebatelné polypropylenové Jsou navrženy a vyrobeny tak aby je organizmus dobře toleroval. Existuje ale i mnoho dalších materiálů Principem reparace kýly se síťkou je to , že se všitá síťka vhojí do tkáně - do stěny břišní - proroste vazivovou tkání a tím stěnu zpevní. Tkáně někdy reagují na síťku tvorbou seromů - tekutiny v okolí síťky ,které se řeší odsátím ,často opakovaným. Odmítnutí ,,nevhojení,, síťky je v naprosté většině způsobeno infekcí síťky. Je provázeno bolestí, teplotou, vyklenutím a zarudnutím v oblasti operace. Léčba antibiotiky bývá jen výjimečně úspěšná. V naprosté většině je potřeba síťku odstranit. Pokud se jedná o opravdu velké kýly s aplikací velké sítě, nejsou pocity tahu a napětí po operaci výjimkou. Po operaci takové kýly se podstatně změní tvar i síly působící na břišní stěnu. Obvykle ale postupně odeznívají s odstupem několika měsíců od operace. - Problémem může být možnost, že síťka je všita pod větším napětím. Tak mohou obtíže přetrvávat opravdu dlouhodobě. Poslední možnou komplikací spojenou s bolestmi je větší či menší poškození nervů stěny břišní při operaci. Někdy jejich zachycení do stehu nebo do síťky způsobuje vystřelující, spalující, nebo elektrizující bolesti. Lze je částečně řešit analgetiky nebo aplikací lokálního anestetika. Výjimečně je potřeba další operační zákrok s pokusem o jejich uvolnění. V případě paní Žákové bych doporučil, aby navštívila některé z center, které se operacemi kýly zabývají.
Revmatolog usoudil, že mam chronickou burzitidu nejasného původu na pravé kyčli. Podle ortopeda mám artrózu 2. stupně. Rtg. páteře - snížený prostor L5-S1. Chodila jsem na elektro léčbu brala Condrosulf, ale moje problémy to neřeší. Již 5 roků nemůžu ležet, a ani se dotknout pravé kyčle. Mám to i nateklé. Obstřiky nepomáhaly. Prosím, můžete mi napsat, jestli to opravdu může být od páteře, nebo jaké vyšetření by objasnilo tuto bolest na pravé straně trochnateru.
Bolesti od páteře by pravděpodobně nebyly doprovázeny otokem. S největší pravděpodobností půjde o kombinaci více problémů – onemocnění páteře, artrózy kyčle a trochanterické burzitidy, která artrózu často doprovází. Neurolog by mohl přiblížit, jak moc se na potížích podílí onemocnění páteře po provedení vyšetření jako CT, magnetická rezonance, EMG a eventuálně dalších. Ortoped by si měl poradit s trochanterickou burzitidou a artrózou – od vyšetření (rentgen, ultrazvuk), až po léčbu.
Dobrý den. Mám 3 měsíce po TEP kyčle a již mohu pomalu plně nohu zatěžovat - zkoušet chodit bez berlí. Ptám se, jestli je možné cvičit na orbitreku, máme ho doma. (Cítím při chůzi bez berlí, že mám tu operovanou nohu slabou)
Tuto otázku by měl zodpovědět Váš ortoped, nelépe operatér, který je podrobně seznámen s konkrétní situací. Obecná doporučení se řídí pravidly – neohýbat kyčel více než do 90stupňů, nekřížit nohy přes sebe – prostě režim zabraňující vykloubení endoprotézy. Ve chvíli, kdy je dovoleno plně došlapovat, by mohlo být za normálních okolností povoleno i zlehka cvičit na orbitreku, kde rizika vykloubení při normálním cvičení nejsou. Pochopitelně je nutno přidávat na zátěži končetiny postupně.