Vzhledem k tomu, že máte potíže s více klouby, jde zřejmě o systémové onemocnění, které by mělo být vyšetřeno a léčeno lékařem revmatologem. Obvykle se tato onemocnění projevují zánětem, jak popisujete. Léčba těchto onemocnění spočívá v užívání léků (jako je např. Prednison), léčbě bolesti, injekcích do nejvíce postižených kloubů a rehabilitaci, či lázeňské léčbě. Operační léčba přichází na řadu až u následků tohoto onemocnění, tedy při významném zhoršení pohybu či bolesti v kloubech. U kolene zpravidla až u artrózy 3. a 4. stupně. Správné načasování eventuálních operací by mělo vyplynout z výsledků vyšetření revmatologem a ortopedem.

Nejčastěji používané síťky jsou nevstřebatelné polypropylenové Jsou navrženy a vyrobeny tak aby je organizmus dobře toleroval. Existuje ale i mnoho dalších materiálů Principem reparace kýly se síťkou je to , že se všitá síťka vhojí do tkáně - do stěny břišní - proroste vazivovou tkání a tím stěnu zpevní. Tkáně někdy reagují na síťku tvorbou seromů - tekutiny v okolí síťky ,které se řeší odsátím ,často opakovaným. Odmítnutí ,,nevhojení,, síťky je v naprosté většině způsobeno infekcí síťky. Je provázeno bolestí, teplotou, vyklenutím a zarudnutím v oblasti operace. Léčba antibiotiky bývá jen výjimečně úspěšná. V naprosté většině je potřeba síťku odstranit. Pokud se jedná o opravdu velké kýly s aplikací velké sítě, nejsou pocity tahu a napětí po operaci výjimkou. Po operaci takové kýly se podstatně změní tvar i síly působící na břišní stěnu. Obvykle ale postupně odeznívají s odstupem několika měsíců od operace. - Problémem může být možnost, že síťka je všita pod větším napětím. Tak mohou obtíže přetrvávat opravdu dlouhodobě. Poslední možnou komplikací spojenou s bolestmi je větší či menší poškození nervů stěny břišní při operaci. Někdy jejich zachycení do stehu nebo do síťky způsobuje vystřelující, spalující, nebo elektrizující bolesti. Lze je částečně řešit analgetiky nebo aplikací lokálního anestetika. Výjimečně je potřeba další operační zákrok s pokusem o jejich uvolnění. V případě paní Žákové bych doporučil, aby navštívila některé z center, které se operacemi kýly zabývají.

Bolesti od páteře by pravděpodobně nebyly doprovázeny otokem. S největší pravděpodobností půjde o kombinaci více problémů – onemocnění páteře, artrózy kyčle a trochanterické burzitidy, která artrózu často doprovází. Neurolog by mohl přiblížit, jak moc se na potížích podílí onemocnění páteře po provedení vyšetření jako CT, magnetická rezonance, EMG a eventuálně dalších. Ortoped by si měl poradit s trochanterickou burzitidou a artrózou – od vyšetření (rentgen, ultrazvuk), až po léčbu.

Tuto otázku by měl zodpovědět Váš ortoped, nelépe operatér, který je podrobně seznámen s konkrétní situací. Obecná doporučení se řídí pravidly – neohýbat kyčel více než do 90stupňů, nekřížit nohy přes sebe – prostě režim zabraňující vykloubení endoprotézy. Ve chvíli, kdy je dovoleno plně došlapovat, by mohlo být za normálních okolností povoleno i zlehka cvičit na orbitreku, kde rizika vykloubení při normálním cvičení nejsou. Pochopitelně je nutno přidávat na zátěži končetiny postupně.

Dobrý den. Dotazů je více a nevím, zda Vás odpověď uspokojí, ale začnu laparoskopií obecně: Laparoskopie je "relativně bezpečná", avšak v každém případě jde o operaci s možnými riziky a komplikacemi, včetně rizika úmrtí, jako při každé jiné operaci. Nevím, jaká je indikace (důvod) proč má být u Vás laparoskopie prováděna a podle toho jsou další rizika větší či menší. Poranění orgánů v dutině břišní samozřejmě hrozí (poranění střev, poranění močového měchýře nebo močovodů, tvorba srůstů...podle toho, jaký výkon se bude při laparoskopii provádět), ale nestává se to často, nicméně nelze to vyloučit. Slepé střevo se automaticky neodstraňuje, to by zvyšovalo možnost výskytu dalších komplikací. Operaci provádí gynekolog v případě, že je indikace gynekologická - neplodnost, cysta na vaječníku....nebo chirurg v případě chirurgické indikace - kýla, zánět "slepého střeva", žlučníkové kameny...., nebo operaci provádějí společně, pokud je to nutné. Břicho se po operaci opět vyfoukne a stáhne, vzhledem ke krátkému trvání operace se kůže vytahat nestihne. Sportovat můžete začít dle pooperačního průběhu. Obecně doporučujeme po operacích 6 týdnů bez větší zátěže, ale to záleží také na tom, jaký výkon se bude provádět. Konkrétně budete informovaná před naplánováním operace a zejména po výkonu, kdy bude jasné, zda byla operace nekomplikovaná a také dle následného hojní. Další konkrétní dotazy by Vám měly být zodpovězeny při plánování operace, nebo se poraďte se svým gynekologem, který bude vědět jaká konkrétní operace je u Vás plánovaná. S pozdravem M. Juráková

Obecně se ve světové literatuře doporučuje resurfacing zvážit u mužů mladších 60 let, u kterých je dobrá kvalita kosti – tedy není osteoporóza, jsou téměř normální anatomické poměry horního konce stehenní kosti, není příliš velká osteonekrosa hlavice a hlavice je dostatečně veliká. Výhodou je možnost aktivit, které nejsou povolovány po TEP, jako například možnost dělat dřepy, běhání apod. Eventuální následná operace – převedení na TEP, je obdobou primální implanace TEP. O indikaci musí rozhodnout ortoped, který je s Vaším případem seznámen, v optimálním případě přímo operatér, který zná všechny výhody i úskalí metody.

Podle popisu se opravdu může jednat o artritidu. Nejlepší by bylo se obrátit na lékaře specialistu na kloubní onemocnění – revmatologa. Z výsledků specializovaných vyšetření by měla vyplynout diagnóza a řešení, tedy léčba.

Peřinka se kojencům dává pro zlepšení postavení v kyčlích, které umožní správný vývoj kloubů. I přes to, že pomáhá, nelze zaručit úplné dohojení. Často tito lidé mají sklon k potížím s kyčlemi v dospělosti, i když k podstatně menším, než bez peřinky. Při Vašem věku a váze je třeba pátrat po příčině potíží. Zřejmě se nejedná o větší artrotické změny, to by viděl ortoped na rentgenu. Nabízí se došetření kyčle magnetickou rezonancí, která ukáže i struktury, které nejsou viděn na rentgenu, jako jsou chrupavky, vazy, šlachy apod. Souběžně je s výhodou absolvovat rehabilitaci zaměřenou na uvolnění kyčelního kloubu a zpevnění svalstva a jeho koordinaci. Dle stavu po rhb a výsledků magnetické rezonance by měl ortoped stanovit další postup.

Řasou se obvykle myslí „výchlipka“, nebo „záhyb“ vnitřní kloubní výstelky, která je zpravidla vrozená. Po úrazu, nebo při přetěžování, či zánětu se tato řasa zvětší otokem a vadí potom při běžném pohybu. Je potom drážděna i při normálním pohybu, což zase způsobuje její otok a tím i větší potíže a dráždění. Jedinou možností bývá řasu odstranit. Většinou bývá stejná řasa i v druhém koleně, ale tím, že kloub nebyl poraněn, nebo přetížen nezpůsobuje potíže.

Možné je operovat kohokoli, ale záleží na tom, jaký je poměr mezi rizikem operace a jejím přínosem. V tomto případě se zdají rizika operace a pooperačních komplikací poměrně vysoká. Závisí ale na vyšetření internistou, který by měl upřesnit míru onemocnění (srdce, cév, atd.) dle dostupných vyšetření. S tímto výsledkem je možno kontaktovat ortopeda a eventuelně anesteziologa, aby se vyjádřili, jak oni vidí dle konkrétních výsledků riziko operace a narkózy. Otázkou zůstává, kolik let bude sloužit nový-nebolestivý kloub, zda bude pacient schopen plného pohybu, nebo bude nadále limitován bolestmi ostatních kloubů či onemocněním srdce a cév. A to vše je třeba porovnat s rizikem operace.