Dobrý den, již několik měsíců mám krev v moči, po kultivaci mám v moči bakterie. Při posledním vyšetření jsem měla moč v pořádku - jen opět krvinky. Mám za sebou cystoskopii, která krom zánětu nic víc neukázala. Byla jsem i na ultrazvuku, rentgenu. Vždy bez nějakého určitého nálezu. Jsem bezradná. Můj urolog to řeší jen novými a novými antibiotiky. Prosím o radu. Měla bych si vyžádat nějaké jiné vyšetření nebo je postup doktora správný? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, jestliže je kultivace moči negativní a nález červených krvinek v moči déle přetrvává je indikované nefrologické vyšetření, které odhalí nebo vyloučí lehké postižení či více závažné onemocnění. Navštivte nefrologa.
Moc se omlouvám, ale ještě bych se chtěla zeptat. Na srdce jsem dostala napsaný lék Godasal 100. Teď jsem začala krvácet, menzes už 5 let nemám. Nemůže to byt po něm? Neměli by se kontrolovat krvácivé faktory? Slyšela jsem, že ten lék není vhodný pro dialyzované. Děkuji.
Běžně nejsou u podávání kyseliny acetylsalicylové krvácivé faktory kontrolovány. Pokud se objeví krvácení, je nutno individuálně posoudit vysazení léku nebo snížení jeho dávky.
Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu. Maminka, věk 75 let, polymorbidní, v anamnéze Ca dělohy, operativně odstraněná, aktinoterapie, diabetes, v současnosti bez léčby a v normě, dále sklerotické postižení koronárních tepen, st. po mozkové mrtvici, po odstranění ledviny, ležící osmým rokem, nově chronická renální insuficience, v průběhu 1 roku, zhoršené hodnoty funkce ledviny - z vyš. krve. léčena pouze OL, vzhledem k těžkému zdrav. postižení, asi týden byl předepsán Furon a to 1-1-0, podle výsledků z vyš. krve přidán na 2-1-0.dostavil se zhoršený stav, počínající nauzeou, pak zvracení, průjmy, po snížení dávky Furonu na 1tbl denně se mírně stav upravil, nezvrací, průjem trvá. Je tedy tento lék vhodný? Děkuji předem za odpověď.
Ano, tento lék je vhodný všude tam, kde pacient trpí zadržováním vody, které se projevuje otoky, dušností, vysokým krevní tlakem. Je základem léčby při zadržování vody u selhání ledvin nebo u srdečního selhávání. Jeho dávkování je individuální a závisí na jeho efektu, funkci ledvin a podobně. Proto někteří pacienti užívají např. 20mg furosemidu, jiní 1000 mg.
Dobrý den, obracím se na vás otázkou, od jakého věku lze zavést peritoneální dialýzu. Mám dceru, která má 3.5 roku a od půl roku se léčí s oboustranným nádorem v ledvinách. Jednu ledvinu ji vzali minulý rok a tento rok to vypadá stejně, už ji vzali kousek z druhé, ale podle výsledků ji budou muset vzít i zbývající část a tím pádem se budeme muset připravit na dialýzy. Já bych chtěla určitě z důvodů, že čekám tento měsíc další dítě preferovat léčení doma. Jen každá lékař mi v Brně tvrdí něco jiného, a tak se chci jen zeptat, jestli je to vůbec tedy možné u tak malého dítěte. Její váha je cca pořád kolem 14-15kg a výška cca 98 cm. Děkuji moc za odpověď. Přeji pěkný den.
Dobrý den. Bohužel problematika malých dětí je velmi specifická. Proto jsou u nás 3 specializovaná dětská nefrologická centra - Ostrava, Brno a Praha Motol, kde se těmto pacientům věnují a kde jedině jsou schopni Vám kvalifikovaně odpovědět na Vaše dotazy. Pokud mi je známo, je u dětí peritoneální dialýza preferovanou metodou, ale samozřejmě posouzení u konkrétního pacienta je nutné provést individuálně podle dalších okolností - jako například provedení nefrektomie. Držím palce. Budete potřebovat hodně sil a podpory v péči o vaše dítě.
Dobrý den, jsem 6 let po TX ledviny, docházím 1x měsíčně na plazmaferézy, mám částečný invalidní důchod a ZTP. V současné době studuji. Chci se zeptat, zdali při hledání zaměstnání mám povinnost uvádět invaliditu, nemůže mě to znevýhodnit vůči ostatním uchazečům? Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den, zákon Vám výslovně neukládá povinnost uvádět Vaše zdravotní postižení při hledání práce. Podle zákona č. 198/2009 Sb., antidiskriminačního zákona, máte rovná práva při přístupu k zaměstnání jako ostatní osoby. Na druhé straně např. úřady práce vedou evidenci osob se zdravotním postižením, kterým poskytuje služby při vyhledávání zaměstnání. Je pravděpodobné, že i personální agentury budou žádat informace o Vašem zdravotním stavu, zejména pokud práce, o kterou máte zájem, je fyzicky náročná či je k ní třeba určité zdravotní způsobilosti. Úřadu práce, hodláte-li jeho služeb využívat, potřebné údaje sdělit musíte (nesmíte uvádět nepravdivé skutečnosti, jinak se vystavujete riziku postihu). Úřad ale Vaše data bude využívat pouze k zákonnému účelu a musí je chránit proti zneužití. Nemusíte se tedy obávat znevýhodnění. Pokud jde o personální agentury, je situace obdobná, ovšem se třemi podstatnými rozdíly: a) v případě, že se Vás nezeptají na Váš zdravotní stav, nemusíte o něm hovořit; b) v případě, že se Vás zeptají, nemusíte odpovědět, ovšem je třeba brát v potaz, zda zdravotní postižení může či nemůže mít vliv na výkon dané práce; c) v případě, že odpovíte nepravdivě, nehrozí Vám správní postih, ale jednak byste mohl odpovídat za škodu, která uvedením nepravdivé informace může vzniknout personální agentuře, jednak by se dala zvažovat odpovědnost trestní (i když není příliš pravděpodobné, že by takové jednání bylo jako trestný čin posouzeno). V každém případě lhát nedoporučuji. Pravděpodobně budete stejně poslán na vstupní zdravotní prohlídku, při níž se ozřejmí, zda splňujete či nesplňujete zdravotní předpoklady pro výkon dané práce. Pokud jde o kontakt s potenciálním zaměstnavatelem, platí opět to, že mu nemusíte o Vašem zdravotním stavu žádné informace sdělovat (ovšem viz poznámka o vstupní prohlídce), pokud se na ně nezeptá. Pokud se zeptá, ale v dané pozici (práci) nemůže Vaše postižení ovlivnit Váš výkon, můžete odpovědět např. "nemám žádné zdravotní problémy, které by mne při této práci omezovaly". Naopak pokud postižení pracovní výkon ovlivní popř. budete potřebovat zvláštní podmínky při práci, je třeba, abyste to zaměstnavateli sdělil. Pak bude vhodné doložit dokumenty o Vašem zdravotním stavu, protože zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, mají určité výhody. Ještě pro úplnost - údaje o zdravotním stavu jsou tzv. citlivé údaje podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Tyto osobní údaje smí zaměstnavatel popř. personální agentura zpracovávat jedině a) s Vaším výslovným souhlasem, přičemž před jeho udělením musíte být poučen o rozsahu osobních údajů a účelu jejich zpracování, kdo bude jejich správcem, a po jaké období budou zpracovávány, jakož i o tom, že můžete souhlas kdykoli vzít zpět a dalších vašich právech; nebo b) je zpracování nezbytné pro dodržení povinností a práv správce (tedy zaměstnavatele či agentury) odpovědného za zpracování v oblasti pracovního práva a zaměstnanosti stanovené zákonem.
Dobrý den pane doktore. Měla bych dotaz. Jak je možné, že se sníží průtok krve a uzavře se krevní sraženinou, když se tomuto stavu předchází opakovaným měřením průtoku? Mamině bylo zle od Vánoc, denně zvracela, jak je možné, že se na to nepřišlo dřív? Já jsem sní denně, ona to nevydrží! Co mám dělat!
Dobrý den, potíže s vývojem stenózy - zúžení a následné trombózy - uzavření krevní sraženinou má řada pacientů. Krevní sraženina ve většině případů vzniká v takové arteriovenózní fistuli, která je postižena např. tenkým průměrem žíly, nebo vývojem stenózy. Proto dnes standardně provádíme na dialyzačních střediscích sledování průtoků krve AV fistulí, případně jsou pacienti sledováni pomocí ultrazvukového vyšetření - tzv. Dopplerovským vyšetřením. I přes takto prováděná vyšetření dochází k vývoji trombózy, která na rozdíl od stenózy přichází nejčastěji náhle. V takovém případě jako první krok je volena záchrana AV fistule pomocí trombolýzy - rozpuštění sraženiny - a plastiky zúženého místa. Při neúspěchu tohoto postupu následuje chirurgické řešení - buď další rekonstrukční zákroky, našití umělohmotné žíly nebo zavedení operační dialyzační kanyly. Souvislost mezi trombózou a zvracením může být buď v tom, že zvracení vede k dehydrataci, která spustí trombózu. Naopak dlouho trvající stenóza se sníženým průtokem může vést k nedostatečné dialyzační dávce a příznakům uremie. V každém případě konkrétní situaci je nutno vždy řešit u konkrétního pacienta. Zánik funkce AV fistule je vždy urgentním, život ohrožujícím stavem. Četnost komplikací AV fistulí viz např. článek: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18161674
Dobrý den, chtěla bych se zeptat. Pokud má nemocný vytvořen A - V zkrat. Na končetině na které se nachází, by se neměl měřit krevní tlak, odebírat krev, nosit těsný oděv a manžety, neměly by se na této končetině nosit hodinky a končetina by se neměla zatěžovat. Moje otázka tedy zní, jak moc se může končetina na které je umístěn A-V zkrat zatěžovat, nebo co vše se tedy dá s touto končetinou vykonávat? Děkuji vám za vaši odpověď.
Dobrý den, přesně jste vyjmenovala, co se končetinou, na které je zhotoven A-V zkrat určený k hemodialýze , nemá dělat. Naopak končetinu nevyřazujte z normální činnosti, používejte ji v běžném životě, bylo by chybou ji nadměrně šetřit. S větší opatrností je třeba přistupovat bezprostředně po dialýze s ohledem na čerstvost vpichů a pak v případě komplikací. Kontrola A-V fistuly patří k základnímu vyšetření setrou při každé dialýze, A-V zkrat kontroluje i lékař, aby se pokud možno komplikacím předcházelo.
Dobrý den, mám glomerulární nefritidu, konečné selhání ledvin, jsem na peritoneální dialýze 2,5 roka, nyní mám kreatinin 1200 a ureu19, chtějí mě převést na hemodialýzu, přidala se mi cukrovka, štítná žláza a nízký tlak, vysadila jsem všechny prášky postupně na vysoký tlak, zhubla 15 kg kvůli transplantaci, ale vadí jim nízký tlak, beru Gutron 4krát denně a nepomáhá, můžete poradit, co na nízký tlak např. 90 /45, nemůžu pak dýchat. Děkuji, Pavla
Dobrý den, Pavlo, léčba chronické hypotense (nízký krevní tlak) je svízelná. K jejímu ovlivnění se z léků používá pouze Vámi zmiňovaný (a užívaný) Gutron. Z dlouhodobého hlediska přispívá k úpravě hypotense pravidelná aerobní fysická zátěž (chůze, plavání, cyklistika, event. jízda na rotopedu), předpokladem je normální stav hydratace organismu (nebýt převodněná ani dehydratována), normální stav výživy (strava pravidelná v přiměřeném množství bez příliš dlouhých období hladovění), normální hladina natria (sodíku) v krvi, korigovaná další přidružená onemocnění (cukrovka, štítná žláza, anemie). Držím Vám palce. Martin Winkler
Dobrý den. Chtěl bych se zeptat na krev v moči. Po fotbale jsem zjistil, že mám moč zbarvenou do červena (nejsem si vědom nějakého úderu na ledviny). Na druhý den jsem navštívil svého lékaře a z ranní moči nezjistil žádnou přítomnost krve - pouze bílkoviny. Později jsem si uvědomil, když jsem měl i stolici do červena, že jsem na oběd měl červenou řepu. Může to být příčinou zabarvení moči? Nemám žádné problémy: ledviny mě nebolí, nemám problém s močením - až na tu zbarvenou moč (druhý den se už moč jevila v pořádku). Děkuji za odpověď.
Máte pravdu, požití červené řepy může být příčinou červené barvy moče a vůbec to nesouvisí s krví v moči. Zvýšená fyzická zátěž může být příčinou přítomnosti bílkoviny v moči. Nicméně bych Vám doporučil kontrolní vyšetření moče za standardních podmínek.
Mám nemocný ledviny už 40 let. Teď mi doktor 2 roky vyhrožuje hemodialýzou. Mám na ní jít? Mě se totiž nechce, mám z ní hrozný strach a různých "taky lékařů plný zuby". Jaký bude další postup, když léčbu odmítnu? Lenka Pacov
Vážená Lenko. Na Váš dotaz se mi neodpovídá snadno, ale zkusím to. Jestliže máte problémy s ledvinami již 40. let, určitě o nich něco víte. Jde jak o Vaše subjektivní pocity, tak objektivní výsledky kontrol. Zhoršují se Vám hodnoty kreatininu, urey, kalia a dalších sledovaných látek? Cítíte se unavenější při pohybu, zadýcháváte se častěji než dříve? Otékají Vám nohy? Nařizují Vám lékaři přísnější dietu se snížením bílkovin nebo omezením solení? Jsou Vám předepisovány vyšší a vyšší dávky diuretik na podporu močení? Pokud máte pochybnosti o správnosti své diagnózy, doporučil bych Vám si při kontrole ve Vaší nefrologické ambulanci vzít svoje kompletní laboratorní výsledky a poradit se o nich ještě na jiném nefrologickém oddělení. Když nefrologové rozhodnou o nutnosti dialýzy, potom pokud chcete žít, není jiná možnost. Lze zvolit pouze druh dialýzy. Kromě hemodialýzy existuje ještě CAPD (peritoneální dialýza). Já mám osobní zkušenosti pouze s hemodialýzou, ale znám řadu pacientů, kterým vyhovovala peritoneálka. V žádném případě to však nemusí být konečné řešení. Hned po nástupu na dialýzu je vhodné se zajímat o možnost zařazení do transplantačního programu. Často se stane, že pacient po krátkém období dialýzy je transplantován, což znamená návrat do téměř normálního života. Lenko, držím Vám palce. Dřevík